21. kapitola

1 0 0
                                    

Nedaleko slyšel zoufalé, vyděšené výkřiky a děsivý hukot planoucího ohně. 
Podíval se tím směrem. 
Dutá ozvěna se ozývala z nitra lodi, která se už nebezpečně naklonila. Ze skladiště se valila hustá oblaka dýmu. 
Lidé na palubě křičeli a hemžili se jako krysy, když chtějí uniknout z potápěcí se lodi. 
Pak spatřil onu Američanku. Uvízla na části paluby, kterou ještě nezachránily plameny. Pevně svírala zbytky zábradlí. Po její pravici se šklebila trhlina plná plamenů, po levici bylo už jen pár stop paluby a dále nic. 
Bez přemýšlení vzal další záchrannou vestu a skočil do zpěněných vln. V další vteřině už plaval k ní. Voda kolem něj odrážela oranžové světlo plamenů. Všude kolem sebe cítil štiplavý zápach spáleniště a oleje, na jazyk se mu lepil popílek. 
Parník hlasitě zaskřípěl a opět se o kus potopil. 
Hank od něj byl v tu chvíli jen necelých sto stop. Loď se k hladině naklonila v úhlu pětačtyřiceti stupňů. 
Američanka si oblékla tmavý plášť. Jednou nohou se opírala o vyšší příčku lodního žebříku. Ruce propletla mezi další příčky, takže na žebříku napůl seděla. Úzkostlivě se držela, aby nespadla do moře. 
Než se stačil dostatečně přiblížit k lodi, parník opět klesl do zpěněných vln. Hlavní paluba i s žebříkem, kterého se půvabná Američanka držela, se teď nacházela necelých patnáct stop nad hladinou. 
,, Skočte!" zakřičel. Šlapal vodu a v ruce pevně svíral záchrannou vestu. 
Zmateně se rozhlédla.
,, Skočte!"
,, Já nemůžu!" dolehl k němu ustrašený hlas. 
,, No tak skočte, ženská!"
Zakroutila hlavou a ještě víc se přimkla k příčce. 

Don't stop dreamingKde žijí příběhy. Začni objevovat