Kapitola II.

103 14 1
                                    

     ,,Uklidni se trochu." napomenula mě už po několikáté Liz, když jsem si znovu upravovala vlasy. Byla jsem strašně nervózní. Hodila jsem po ní naštvaný pohled.

     ,,Tobě se to říká." řekla jsem a založila ruce v bok. Stály jsme na náměstí mezi pódiem a sedačkami pro absoloventy. Liz pobaveně zavrtěla hlavou a chytla mě za jednu paži. Začala mě táhnout až do poslední řady.

     ,,Tady si sedneme." rozkázala Liz a já se potichu zasmála. Moc dobře jsem věděla, jak se ráda zašívá do posledních řad. Seděly jsme několik minut v tichu a okolo se začali objevovat další osoby.

     ,,Vítám vás všechny na slavnostním výběru vaší budoucnosi." rozlehl se ženský hlas do celém náměstí. Už podle hlasu mi ta žena přišla nesympatická.

     ,,Nyní budu říkat vaše jména a vy předstoupíte." řekla a začala volat první jména. Jelikož mé jméno je Fierce, šla jsem mezi prvními.

     ,,A další přijde," na chvíli se odmlčela a když její obočí vyjelo až pod hustou ofinu, došlo mi, že další budu já.

     ,,Fierce." konečně řekla mé jméno a já se zvedla. Trochu loudavým a hlavně nervózním krokem jsem došla až na pódium a stoupla si vedle té ženy.

     ,,Teď ti předám kouzelný pergamen na kterém bude zlatým písmem napsáno, jaký bude tvůj osud." řekla, jakoby právě mluvila k bohu a ne k mé osobě. Podala mi ten kus papíru a já mohla spatřit pomalu se objevující text napsán zlatým úhledným písmem.

          Dvorní dáma...

FierceKde žijí příběhy. Začni objevovat