,,Pospěš." zašeptala Daphne a trochu mě popohnala. Právě jsme utíkaly ze zámku. Náš cíl byl jasný - hora Redmont, kde se obě dozvíme, co se stalo s našimi rodiči. Ani Daph to bohužel neví, ale má mnohem více vzpomínek než já.
,,Já se snažím, ale jsem na běh až moc unavená." promluvila jsem tiše a zívla jsem. I přes velký nával adrenalinu jsem cítila značnou únavu. Kniha v rukách začala být až moc těžká a tak si jí ode mě Daphne raději vzala.
,,Kudy teď?" zeptala se mě Daph když jsme doběhly do velké síně s několika dveřmi. Rozhlížela jsem se všude okolo a snažila si vzpomenout, zda-li jsem tu někdy vůbec byla, ale v mysli jsem měla mlhu.
,,Nikdy jsem tady nebyla." přiznala jsem a zamýšleně se rozhlížela se po místnosti. Stále jsem přemýšlela, které dveře jsou ty správné.
,,To si děláš legraci? Vždyť tu jsi skoro už dva týdny." povzdychla si Daph. Pronesla několik slov, kterým jsem vůbec nerozuměla a poté pomalu zvedla ruku dlaní nahoru. Na dlani se jí objevil malý fénix.
,,Jú, ten je pěkný." zajásala jsem a roztomilého drobečka si prohlížela. Daphne se jen usmála a předala mu kus papírku, na který něco napsala.
,,Odkud vůbec víš, jak dlouho tu jsem?" zeptala jsem se, když fénix zmizel v chodbě, kterou jsme přiběhly. Daphne se nejdříve zamyslela a pak se usmála.
,,Řekněme, že tady na zámku znám někoho, kdo mi o tobě dával vědět." řekla a stále se dívala do chodby, jakoby tudy měla přijít nějaká rada, kudy máme běžet dál.
,,Proč se vlastně pořád díváš do té chodby." nedůvěřivě jsem se podívala stejným směrem jako moje sestra. Trochu jsem se lekla, když se z dálky ozvaly rychlé kroky a následně hlas.
,,Daphne..?"
/Tak co, líbí? Můžete typovat, kdo to bude :)/
ČTEŠ
Fierce
FantasyMůj život nikdy nebyl jednoduchý. Objevila jsem se uprostřed náměstí při velkém požáru. Byla jsem tehdy malé dvouměsíční miminko. Nikdo netušil, odkud pocházím a kdo jsou moji rodiče. Když u mě však našli malý papírek s mým jménem, všichni se ke mně...
