,,Slečna de Firemorten?" ozval se za mnou hlas. Chtěla jsem utéct pryč, ale když mi došlo, komu hlas patří zastavila jsem. Otočila jsem se čelem k osobě, která na mě vrhala udivený pohled.
,,Co tady tak pozdě děláte?" promluvil pan Redmonten. Stále na sobě měl smoking jako v jídelně při dnešní večeři. Sjel mě pohledem a zastavil se u mých bosích nohou. Jen si tiše povzdechl a pohled zvedl zpět na můj obličej. Čekal, až mu vysvětlím, proč skoro o půlnoci běhám bosá po zámku.
,,Byla jsem se podívat do severní zahrady, ale při cestě zpátky jsem zabloudila." vysvětlila jsem a pokusila se o andělský úsměv. Pan Redmonten si znovu jen povzdechl a přikázal mi, abych ho následovala. Šel se mnou až ke dveřím do mého pokoje.
,,Děkuji." šeptla jsem tiše a rozloučila se s ním. On jen zakýval hlavou a odešel. Já za sebou zavřela dveře, vysvlékla se z šatů, které jsem dala do skříně a převlékla se do bílé noční košilky. S hlasitým zívnutím jsem dopadla do postele a schoulila se do klubíčka. Nechápala jsem, co se se mnou děje. Tenhle zámek mě úplně změnil. Kdysi jsem bývala drzá malá holka, ale teď jsem až moc klidná a nosím šaty, věc, kterou bych si nikdy normálně na sebe nevzala. Tenhle zámek mě změnil, ale od zítra se vrací moje staré dobré drzé já.
/pozn. autorky : Omlouvám se, že v úterý ani v pátek nevyšla kapitola. Mám toho poslední dobou moc, ale proto vydávám kapitolu dneska a bude i zítra (náhrada za úterý a pátek). Jinak kapitoly budou vycházet normálně/
ČTEŠ
Fierce
FantasyMůj život nikdy nebyl jednoduchý. Objevila jsem se uprostřed náměstí při velkém požáru. Byla jsem tehdy malé dvouměsíční miminko. Nikdo netušil, odkud pocházím a kdo jsou moji rodiče. Když u mě však našli malý papírek s mým jménem, všichni se ke mně...
