Kapitola XXII.

41 5 0
                                    

  ,,Daphne?" ozvalo se z chodby.

  ,,Musíme se schovat, někdo jde." řekla jsem vyděšeně a pak jsem se zarazila. Jak je možné, že někdo ze zámku zná moji sestru? Podívala jsem se překvapeně na ni, ale ona se jen pousmála.

  ,,Daph? Co se děje?" Do místnosti přiběhl pan Redmonten a zamířil k mojí sestře. Stála jsem jako přikovaná, proč zrovna on? Měla jsem v hlavě tolik otázek.

  ,,Fierce to tady tolik nezná, nevíme kudy dál." vysvětlila mu Daph. On jen kývl, přešel k druhým dveřím a otevřel je. Byla za nimi další chodba, ale vedla až na Přední zahradu, ze které se dá snadno utéct.

  ,,Děkujeme za všechno, Victore." usmála se Daphne. V hlavě se mi vyrojila další otázky. Proč zná jeho jméno? A proč já nic nechápu? Až utečeme, bude mi to Daphne muset vysvětlit.

  ,,Nemáte zač. Jen mi ještě někdy napiš." Victor jí úsměv oplatil. Nedůvěřivě jsem si je prohlížela, když se ty dva objali. Trochu jsem si odkašlala, abych na sebe taky upozornila a když se na mě podívali, naznačila jsem, že musíme běžet.

  ,,Mějte se." řekl Victor a počkal v místnosti, než obě dívky vyběhly do zahrady. Proto ani jedna z nich neviděla Victorův zlomyslný úšklebek a nenávist v jeho očích.

FierceKde žijí příběhy. Začni objevovat