,,Vážně řekl, že to byla tvoje sestra?" ptala se mě už asi po sté Gab, které jsem řekla o tom podivném rozhovoru s panem Redmontenem hned následující den.
,,Ano, takhle to vážně řekl. Sama nevím, že nějakou sestru mám. řekla jsem a pak se zamyslela. Vzpomínala jsem na lidi, které jsem znala, ale žádný z nich neměl stejně rudě zbarvené vlasy jako já.
,,A nebo to není pravda a on mi něco tají." zašeptala jsem sama pro sebe. Tahle myšlenka mě napadla hned po tom, co ze mě odpadl ten šok. Že to je celé jen vymyšlená lež, za kterou se něco skrývá.
,,Už musím jít." oznámila mi Gab a zvedla se ze židle u mé postele. Děkovně jsem se na ni usmála.
,,Děkuji za pomoc. Ještě si něco musím ověřit." řekla jsem a když Gab odešla z pokoje, sáhla jsem pod pstel, odkud jsem vytáhla naší kroniku. Otevřela jsem knihu a vpustila do ní trochu své magie, aby se písmo objevilo rychleji. Nalistovala jsem stránku s naším rodokmenem a hldala své jméno. Vedle něj však žádné jiné napsáno nebylo.
,,Takže to znamená, že mi musel pan Redmonten lhát. Tahle kronika přeci musí být pravdivá a pokud tam není žádné další jméno, znamená to, že sestru nemám." přemýšlela jsem nahlas. Bylo to zvláštní. Co mi v tom případě pan Redmonten tají...?
Jak se daří v novém roce? Snad dobře :)
Vaše Hane <3
ČTEŠ
Fierce
FantasyMůj život nikdy nebyl jednoduchý. Objevila jsem se uprostřed náměstí při velkém požáru. Byla jsem tehdy malé dvouměsíční miminko. Nikdo netušil, odkud pocházím a kdo jsou moji rodiče. Když u mě však našli malý papírek s mým jménem, všichni se ke mně...
