,,Fierce? Co tady děláš?" zeptala se mě Gabriell, snad jediná dívka se kterou si zde povídám. Jako vždy byla perfektně upravená a její brýle byly posazeny na nose. I přes to, že vypadala jako tichý knihomol, čímž také po většinu času byla, dokázala zakřičet svůj názor. Možná proto jsem se s ní kamaradila.
,,Jen jsem se šla projít." odpověděla jsem jí s úsměvem a chtěla jsem jít dále do knihovny. Už několikrát jsem tady byla během týdne, který již uplynul od toho incidentu se Sebastianem v hodině tance. Vždy mě sem něco táhlo, ale zatím jsem nepřišla na to, co to je.
,,Zase to něco hledáš?" zeptala se s jasnou obavou v hlase. Jen jsem pokrčila rameny a pokračovala v chůzi. Hledala jsem marně několik hodin, už jsem chtěla odejít, ale upoutal mě stojánek s knihou v jednom rohu. Očima jsem zkontrolovala hrstku lidí, kteří se v knihovně nacházeli a když se přesvědčila, že mě nikdo nesleduje, zamířila jsem ke knize.
,,Vypadá velmi zajímavě." šeptla jsem tiše a chtěla knihu otevřít, ale vycítila jsem na sobě něčí pohled. Dělala jsem, jako kdybych tu knihu neviděla a prohlížela si ostatní knihy na poličkách. Nenápadně jsem se podívala, kdo mě pozoroval a moje oči se střetly s těmi pana Redmontena. Byla jsem překvapená, že se tady takhle pozdě večer ukázal. Bohužel jeho pohled byl neustále zabodnut na mé osobě, takže jsem nemohla nic udělat. Proto jsem urychleně opustila knihovnu. Ale i přes to jsem cítila, jakoby mě stále sledoval...
/pozn. autorky : Moc děkuji za +100 přečtení a tolik hvězdiček/
ČTEŠ
Fierce
FantasyMůj život nikdy nebyl jednoduchý. Objevila jsem se uprostřed náměstí při velkém požáru. Byla jsem tehdy malé dvouměsíční miminko. Nikdo netušil, odkud pocházím a kdo jsou moji rodiče. Když u mě však našli malý papírek s mým jménem, všichni se ke mně...
