Kapitola XXIV.

28 3 0
                                    

  ,,Páni!" vydechla jsem, když se na obloze objevilo pět oranžových zářících teček. Daphne jen tiše zaklela a popadla mě za ruku.

  ,,Musíme přidat nebo nás chytí." vysvětlila mi a ohlédla se. Tečky na obloze se rychle přibližovaly jejich směrem. Tak nějak jsem tušila, co to znamená. Tečky označují lovce, kteří nás mají zabít. Se strachem jsem se podívala na sestru. Zvládne všech pět osob? Pokud chceme přežít, tak bude muset, protože já žádné kouzlo zatím neumím.

  ,,Kruci! Dohánějí nás! Budu muset s nimi bojivat." řekla a zastavila. Vydýchala se ze běhu a o něčem přemýšlela. Najednou se jí v očích zaleskly hvězdičky nadšení. Zmateně jsem ji pozorovala a čekala, až mi řekne, co ji napadlo.

  ,,Pokud selžu nebo od tebe budu potřebovat pomoct, použiješ jedno kouzlo, které tě teď narychlo naučím. Jasné?" zeptala se a čekala na můj souhlas. Místo odpovědi jsem jen kývla.

  ,,Jednoduše natáhneš ruku před sebe a řekneš : ,Tenebris ignis nobis absit'." řekla mi a já znovu kývla. Pokud se mi to povede, budu ráda. Daphne se opět podívala na oblohu. Ty tečky byly téměř nad námi. Schovaly jsme se za velký kmen jednoho ze stromů a vyčkávaly. Zanedlouho se do stromu proti nám zabodl šíp.

  ,,Vědí o nás..." šeptla Daphne.

FierceKde žijí příběhy. Začni objevovat