Soul mates (M&M)

7❤

Marcus mě posadi na gauč a podal mi skleničku s vodou a já se hned napil. Bylo mi divně. Cítil jsem, že mám zpocené čelo a hlava se mi stále motala.

,,Už je ti líp?" Zeptal se a ve tváři měl starostlivý výraz a v očích měl strach. V tu chvíli, jako kouzlem, se mi ulevilo.

,,Jo, jen se mi trochu zamotala hlava." Uklidnil jsem ho. ,,Ale jsem nějaký unavený." Uvědomil jsem si, když se mi začali klížit oči.

,,Měl by sis jít lehnout." Usmál se na mě. Přikývl jsem a chtěl se zvednout, ale trochu se mi zapotáceli nohy a musel jsem si sednout znovu na zadek.

,,Tak pojď." Uchechtl se Marcus a vzal mě do náruče. Občas se divím, kde se v něm ta síla bere. Samozřejmě, že vím, že je silnější, ale copak bych to mohl přiznat?

,,Co to děláš?" Zeptal jsem se ho. Byl jsem mimo, ale v jeho náruči jsem se cítil příjemně.

,,Odnáším tě do pokoje." Usmál se. Na to už jsem neodpověděl a únavou jsem si položil hlavu na jeho rameno. Potom jsem cítil jak mě pokládá do postele a dál už jenom tmu.

Marcus

Položil jsem ho do postele a přikryl ho dekou. Když už jsem si byl jistý, že spí, dal jsem mu pusu na čelo. Trochu jsem se musel pousmát nad jeho roztomilostí. Absolutně se nedivím, že je do něj spoustu holek zamilovaných a určitě i kluků. Koneckonců mezi ně patřím.

Nechápu, co se mu tam stalo. Možná se mu jenom obyčejně zamotala hlava, ale kdo ví?

Šel jsem dolů a sednul jsem si na gauč. Neměl jsem chuť nic dělat, tak jsem šel na instagram, ostatně jako vždy když nemám co dělat. Prohlížel jsem si různé příspěvky a mezi nimi i nějaké naše fanpage.

Narazil jsem na edit, na kterém jsme si s Tinusem dávali pusu. Sice bylo poznat, že je to upravené, ale i tak. Chtěl bych vědět, jaké je to v realitě.

Z přemýšlení mě vytrhlo klepání. Zvedl jsem se a vydal se otevřít.

,,Mami?" Podivil jsem se. Pokud vím, tak se měli vrátit až zítra.

,,Marcusí," Vyjíkla Emma a okamžitě mě běžela obejmout.

,,Nazdar, cukrouši." Vyhodil jsem si jí do náruče a zatočil s ní. Potom jsem jí pustil a ona běžela dál do domu.

,,Vím, že jsem říkala, že tam přespíme, ale Emma se na vás tak strašně těšila, že nás přemluvila, aby jsme jeli už dnes." Vysvětlila mi mamka a já jenom přikyvoval.

,,Kde je Martinus?" Zeptal se táta, mezitím co máma vybalovala nákup.

,,Tady." Ozvalo se zamnou schraptivým hlasem. Okamžitě jsem se na něj otočil, vypadal strašně. Kruhy pod očima a byl bledý jako skála. Trochu jako zombie.

,,Martinusi, je ti něco? Vypadáš, jakoby tě přejel parní válec." Začala ho mamka prohlížet.

,,Není mi nejlíp." Zamumlal.

,,Emmo, ty jsi ho vzbudila?" Zeptal jsem se výhružně Emmy.

,,Promiň, já jsem nevěděla, že je mu špatně." Sklopila pohled a smutně našpulila ret.

,,V pořádku, Marcusi, já jsem taky rád, že jí po dlouhé době vidím." Usmál se Tinus a mě zahřálo u srdce.

Ahoj všichni! 😆
Já jsem právě na adapťáku, takže se ještě neučím. 😏
Jen tak jsem se vás rozhodla potěšit další kapitolou.
To jsem hodná, co? 😁
Ly❤