Soul mates (M&M)

36💜

,,Nástup za deset minut!" Oznámil nám sekuriťák, mezitím co jsme se ještě připravovali v šatně. Oba jsme na sobě měli mikinu, to hlavně proto, aby Tinus zamaskoval svou infuzi.

Když jsme ještě byli v šatně na chvíli sami, tak jsem za ním zezadu přišel a objal ho kolem pasu. Párkrát jsem ho políbil na krk a pak jsem si jen odložil hlavu na jeho rameno.

,,Jak se cítíš?" Zeptal jsem se ho, když jsem s ním navázal oční kontakt v zrcadle před námi.

,,Těším se." Usmál se a já na něj taky.

,,Bude to úžasné, to ti slibuju." Zašeptal jsem mu do ucha, přičemž se trochu zachvěl. Otočil se na mě a dlouze mě políbil. Pak polibek vystřídal za pevné objetí.

,,Pět minut!" Nakoukl do šatny znovu. To bylo pro nás znamení, že se máme vydat ke stagi. Naposledy jsme se tedy upravili a šli jsme.

Už zabývali jen dvě minuty, takže jsme se i s kapelou postavili do kruhu a na tři jsme výkřikli 'Together!". S Martinusem jsme u toho navázali oční kontakt.

Kapela už šla nahoru a zbyli jsme tu už jen my dva. Naposledy jsem ho ještě před naším posledním koncertu obejmul a pak už začalo odpočítávání.

Začínáme One more second. Je to taková vzpomínka na Together tour.

Vyjeli jsme na pódium a všichni začali strašně pišťet. Naprosto úžasný pocit, je strašné vědět, že je to naposledy.

,,One more second with you!" Zakřičel jsem do mikrofonu a tak to všechno začalo.

☮☮☮

Poslední píseň.

Už zbývá jen jedna poslední píseň. Konkrétně jsme nakonec nechali Together. Protože ta je opravdu o nás dvou.

,,Na řadě je poslední písnička." Řekl Marcus do mikrofonu. ,,A já myslím, že byste měli vědět důvod, proč je vlastně úplně poslední." Dodal a já jsem se zarazil. Měl jsem za to, že jim to neřekneme, ale na druhou stranu mají právo to vědět.

Můj pohled se střetl s Marcusem a ten se na mě jen povzbudivě usmál. Chytil mě za ruku, kterou povzbudivě stiskl a dal mi tím znamení, že to mám říct já.

,,Marcus má pravdu. Jen bych vás chtěl o něco poprosit. V každém případě zachovejte klid a do poslední chvíle buďte ti nejlepší fanoušci, jaké jsme si mohli přát." Začal jsem že sebe něco sypat. Fanoušci si začali něco šeptat a celkem se ztišili. Pak jsem se zhluboka nadechl a byl jsem připravený to všechno vysypat.

,,Jsem smrtelně nemocný." Řekl jsem a celou halou se ozval šokovaný zvuk. Pak bylo chvíli úplné ticho. Nikdo ani nepípl a mě to trochu znervózňovalo. Začaly mi do očí stoupat slzy a nějak se nedaly zastavit. Nevzlykal jsem, prostě mi jen po tvářích stékaly slzy.

,,We're in the same car driving to the same show," Začal zpívat Marcus bez jakékoliv hudby v pozadí, prostě jen tak. Otočil jsem se na něj. V očích měl taktéž slzy a hlas se mu trochu třásl, i tak ale zpíval jak bůh.

,,You hear me playing our song on the radio
Take a moment now looking at my time,
Think I wanna spend it all with you!" Jeho ruka s mikrofonem, skoro jako volným pádem, klesla podél jeho těla. A začal jsem zpívat já.

,,And I say, hey you know I-I'm gonna fly" Celou dobu jsem se mu díval do očí a on mně.
,,And I wanna have you by my side!"

Zpívali jsme dál. Už se k nám přidali i fanoušci. Snad všichni rozsvítily ty světýlka na telefonu a tak to bylo ještě dokonalejší.

Písnička pomalu končila a Marcus se ke mně během toho přiblížil tak, že stačil jen kousek a mohli bysme se políbit. Snad jediné, co překážela byly mikrofony.

,,Together!"

To bylo to poslední slovo. Zazpívali jsme ho společně. Naše ruce s mikrofony klesly dolů a my jsme se skoro dotýkali nosy. Všichni pištěli.

Měl jsem strašnou chuť ho políbit, ale viděli by to všichni a třeba i táta. A to by byl teprve průšvih.

,,Miluju tě, Martinusi!" Řekl Marcus a rychle mě objal. Myslím, že bojoval se stejným problémem.

,,Já tebe víc." Vydechl jsem spokojeně.

Všechno se povedlo, chápete to!? Celý ten poslední koncert byl naprosto dokonalý! Nic se nikomu nestalo a já jsem... To... Celý... Zvládl......... Sakra.

Dnes asi nemám co říct
Snad jen
Lya❤