Soul mates (M&M)

15💛

Po obědě jsme se s Marcusem oba vypařili na zahradu. Babička už se k tomu nějak nevracela, i tak mi to bylo blbý.

Sedli jsme si na lavičku s pěkným výhledem na přírodu a zády k domu. Měl jsem strašnou chuť se k Marcusovi víc přitulit, ale mohl nás někdo vidět. Mac to měl asi stejně, protože mě nenápadně chytil za ruku.

,,Je to těžký..." Zašeptal najednou. Pohled měl zabodnutý do našich propletených prstů. Já se mu díval do tváře, do té skleslé tváře, která by mě chtěla okamžitě políbit. ,,Je těžký vědět, že se o nás nikdo nesmí dozvědět. Nikomu se s tebou nemůžu pochlubit a nikdo mi tě nemůže závidět. Nemůžu předevšemi roztrubovat, jak moc tě miluju. Je to prostě těžký..." Dořekl a z oka mu vytekla jedna malá slza, kterou jsem později setřel.

,,Taky mi to vadí, Marcusi, ale.." Odmlčel jsem se na chvilku. ,,Přece chápeš, že to nesmí nikdo vědět."

,,Co nikdo nesmí vědět?" Ozvalo se za námi a leknutím jsme od sebe odskočili. Oba jsme okamžitě poznali, kdo to je, tak ani nebylo třeba se otáčet.

,,Emmo, co ty tady děláš?" Začal dost nervózně Mac. Mně pořád říká, jak strašně neumím lhát, ale když přijde na řadu on, tak to taky není kdejakej DiCaprio...

,,Hele, mně to můžete říct. Jsem vaše sestřička a měla bych to vědět." Sedla si mezi nás a tím nás trochu oddálila.

,,Neboj, Emmi, není to nic důležitého." Pohladil jsem jí po vlasech.

,,Jenže já asi vím, o co jde.." Stoupla si naproti nám a já si s Macem vyměnil pohledy. ,,Vy spolu chodíte, že jo?" Řekla najednou a mě se v tu chvíli zastavilo srdce.

,,Emm, my-" Začal Marcus, ale já ho přerušil.

,,Je to tak.." Vydechl jsem. Marcus na mě okamžitě vyvalil oči.

,,Já to tušila." Povzdechla si, ale potom se pousmála.

,,Ale... Jak?" Divil se Mac.

,,Nevšimla jsem si, že by jste si dělali cucfleky a vím, že beze mě už si na to nehrajete. Já už nejsem malá a blbá." Vysvětlila nám a my jsme nad její inteligencí nemohli přestat žasnout. ,,Nikomu to neřeknu. Jenom mi slibte, že mě nepřestane mít rádi." Řekla a zase si skočila mezi nás.

,,Blázníš? Co bychom bez tebe dělali!?" Řekl jsem a okamžitě jí ale obejmul, totéž udělal i Marcus, takže z toho vzniklo takové rodiné objetí.

,,Máme tě strašně rádi, Emmi." Zamumlal za nás oba Mac.

,,Já vás taky."

Čauko!
Ano, ano, další! 😂👍
Ale bylo to na rozkaz! 😂
Jak se vám to líbí, hmmm?
Příští kapitolu to opět začne, tak se těšte, ale ta bude nejdřív v neděli.
Jinak děkuju za vaše skvělé komentáře, vážím si úplně všech!
💕💕
Lya❤