II. Penalty for Violation of Rules - Vkook/Taekook

7. Kapitola

"K-kookie?!" vykřikl jsem poté, co jsem viděl Kookieho tělo ležet v kaluži krve.

"Kookie.. Prober se!" začal jsem třást s tělem, ale nedostávalo se mi žádné odpovědi..

Hledal jsem ránu, nebo cokoliv odkud by mohla téct ta veškerá krev, ale nic... Najednou se Kook probral a chytil mě za zápěstí.

"T-tys to m-mohl zastavit.. Ale v-vybral sis s-sebe.. Vždycky s-sis vybral sebe..." jen co to dořekl tak se mu opět zavřely oči a já skoro neviděl přes ty všechny slzy..

"Kvůli tobě zemřel.." zašeptala přicházející postava v černém.. Neviděl jsem do obličeje a ten hlas..

Byl mi povědomý...

"I přes mou snahu tě zkoušel ochránit.. Ale i tak zemřel.." osoba v černém se přibližovala a když byla přede mnou, tak jsem se postavil a osoba si sundala masku.

Nevěřil jsem vlastním očím..

"K-Kookie..?!" vykřikl jsem a rychle se posadil.

Mé srdce bilo o dost rychleji než normálně, cítil jsem jak se potím a hlavně..

Mé tváře byly smáčené od pláče..

"Co se děje?" vtrhl mi do pokoje udýchaný Jin a já sklopil pohled a díval se na své ruce..

Viděl jsem tam na chvilinku Kookieho krev..

Jako v tom snu..

Sen?

Bylo to tak živé...

"J-já.. O-omlouvám se.. Nechtěl j-jsem někoho vzbudit..." vykoktal jsem ze sebe a to už přede mnou seděl Jin.

"Však je skoro čtvrt na 10.. Spal si jako zabitý, ale teď si tu hrozně křičel.. Hlavně.. Proč si křičel Jungkookovo jméno..?" optal se opatrně a já opět sklopil pohled.

"Měl jsem jen zlý sen.. Nic to není hyung.." zkoušel jsem znít přesvědčivě, ale.. Můj tón hlasu se mi nepodobal a trošku se mi i klepal..

"Vím, že to něco je, ale když ti není příjemné se o tom bavit, tak potom.. Udělal bych ti něco ke snídani, ale za půl hodiny musím být v restauraci.. Máš tam cereálie a mléko, dobře?" lehce jsem se pousmál a přikývl.

Opravdu se choval jako máma..

A jsem za to rád..

Nedokázal jsem to v sobě udržet a spustily se mi slzy.. Objal jsem Jina a ten mě taky stiskl ve svém objetí.