34. Kapitola

336 48 5
                                    

"C-cože?!" vyjekl jsem a postavil se.

On se zasmál.

"Jin a kluci tě hledají.. Poslali mě sem, samozřejmě za peníze... Abych tě našel a zkontroloval. Mám ti taky něco dát a vyřídit." něco hledal v kapsách a potom to našel. Byla to obálka.

"Yoongi ti vzkazuje, že až se vrátíš, tak mu budeš muset prý pomoct s jedním textem a nahrávkou, takže se prý nemáš loudat.. Joon ti vzkazuje, že až se vrátíš, tak že ti koupí nějakou pěknou košili a zničí ti jí.. Jin ti prý uvaří Švédský stůl, Jimin ti to prý pomůže vše sníst a Hoseok, že se pěkně loudáš v práci.." zasmál se a já taky, jenže se slzami na krajíčku.

"A.. Ještě.. J-ještě něco od.. N-někoho..?" zakoktal jsem, protože nezmínil Taeho..

"Jo.. Tohle je pro tebe.. Máš čtvrt hodinu, potom končí naše setkání." podal mi obálku a odešel do vedlejší místnosti, kde byla koupelna.. Abych měl soukromí.

Rozklepanýma rukama jsem uchopil obálku a pomalu jí roztrhl. Vytáhl jsem z ní papír a rozložil ho.

Jungkookie..

Pokud tohle čteš, tak jsem nejšťastnější člověk na světě, jako když jsem potkal tebe.. Od té doby, co jsem ti poslal poslední zprávu, kterou sis ani nepřečetl mi v hlavě hraje pořád to, že se nic z toho nemuselo stát.. Nemělo..

Já jsem všechno zkazil.. Kdybych neodešel, tak ty jsi mě nemusel hledat a nikdo by tě odchytit nemohl..Jak já toho hrozně moc lituju.. Všechno tu ničím, ničím sebe, ničím kluky.. Nevím si dál rady, čím déle jsem od tebe, tím jsem slabší.. Nedokážu si bez tebe představit život.. Děti jsou naštěstí pryč na tom školním výletě, takže to alespoň nemůžou vidět.. Hrozně moc mi chybíš Jungkookie.. Hrozně moc rád bych tě objal a nikdy nepustil, protože ty jsi to, co můj život dělá životem.. Jak si mi řekl..Mé srdce bije jen pro tebe.. Miluju tě a milovat budu.. Až tě uvidím, tak chci, abys mě políbil tak moc, jak si to nikdy neudělal.. Chci, abys do toho dal všechno, co jsi cítil.. Chci, abys myslel na všechno, co se stalo, chci abych mohl svým způsobem cítit tu bolest, kterou jsi cítil tam..Ano.. Cítím bolest.. Ale pořád si myslím, že ne takovou, jako ty.. Jungkookie.. Prosím.. Přežij to tam kvůli klukům..
Kvůli dětem..
Kvůli rodině..
Kvůli mě..
Bez tebe jsem ztracený..
Miluju tě..

Jeon Taehyung...

Složil jsem se na zem a brečel..

Jediné, co jsem mohl dělat bylo brečet..

Jenže potom jsem slyšel uvnitř mé hlavy ta slova vyslovená jeho hlasem..

Setřel jsem si slzy a postavil se. 

"Udělám všechno, co bude v mých silách.. Nedopustím tomu, aby jsme se od sebe dostali.. Nedopustím.. Už nikdy ne.."

II. Penalty for Violation of Rules - Vkook/TaekookKde žijí příběhy. Začni objevovat