II. Penalty for Violation of Rules - Vkook/Taekook

11. Kapitola

Ležel jsem tu asi 15 minut a konečně jsem se pokusil postavit, což se mi i povedlo.. Měl jsem velký červený proužek na hrudi, břichu a na rozkroku.. Štípalo to, ale větší bolest byla někde jinde.. 

Když jsem se nějak dokázal obléct, tak jsem se snažil upravit a hlavně.. Obličej jsem měl úplně napuchlý od pláče.. Když jsem si opláchl obličej, tak jsem si zpátky sedl na židli.

"Wille?" zkusil jsem zakřičet, co nejvíc to šlo a po chvilce se objevil v mé kanceláři můj asistent.

"Ano pane- Jste v pořádku?!" vykřikl a rychle ke mně šel.

"Jen.. Není mi dobře.. Doděláš za mě tu práci? Děkuju.." on přikývl a když jsem se postavil, tak se mi podlomila kolena a já spadl.

"Pane? Jste v pořádku?!" Will mi pomohl na nohy a já se rukama opřel o stůl.

"Zavolám vašemu manželovi-"

"Ne.. Zvládnu to sám.."

"Ale pane.. V žádném případě vás nenechám jít domů samotného! Zavolám vašemu manželovi ať chcete nebo ne!" udělal ten svůj postoj a já se lehce usmál.

"Díky.." posadil jsem se zpátky, ale nechtěl jsem, aby mě někdo takhle viděl..

A už vůbec ne Tae..

"Wille?" zastavil jsem ho v odchodu a on se na mě podíval.

"Zavolej prosím na tohle číslo.. Nechci manžela otravovat, dobře?" on přikývl a převzal si číslo napsané na papíře.

Chvilku jsem seděl v klidu, ale začal mi zvonit mobil, tak jsem ho vzal.

"Jungkooku?! Pane bože, co se ti stalo? Prý vypadáš hrozně a nemůžeš skoro ani chodit.." ozvalo se z druhé strany, ale já nic neřekl..

"Co se stalo.. Víš, že mi můžeš věřit.. Jedu už za tebou, budu tam tak za 10 minut.." to už jsem neudržel a vypustil jsem ze sebe slabý vzlyk.

"Jungkooku.." povzdechl si a já se trhaně nadechl.

"H-hyung.. J-já..."

"Nemluv ano..? Budu za tebou a potom mi to řekneš.. Budu tam co nejrychleji.." nic jsem neodpověděl a ukončil hovor. 

Zkoušel jsem brečet co nejtišeji a nejméně, ale nešlo to.. Naštěstí po 5 minutách jsem přestal brečet a zkoušel své dýchání alespoň trošku dát do normálu, protože jsem se pořád trhaně nadechoval a špatně..

"Jungkooku jsem-" přicházející osoba to nedořekla, protože uviděla to, v jakém jsem stavu..

"tu.." vydechl a já nechal téct slzy dál..

"Y-yoongi h-hyung.." 

----

Důvod proč jsem to vydala dneska (pátek) a takhle pozdě večer je ten, že to vydávám za zítřek. Není mi úplně dobře a nevím v kolik zítra budu vstávat nebo celkově, kdy se dostanu k mobilu, tak to vydávám raději dřív. ^^