"Kooku.." oslovil mě pevným hlasem, ve kterém jsem poznal hodně strachu..
"Já ti slibuju, že nikdo z nás nebude trpět.. Že nikdo z nás nebude muset opustit jeden druhého.. Ano? Najdeme způsob.. Budu pátrat jak dlouho budu moct.. Nenechám někomu zničit naše životy.." podíval se do mých uslzených očí a já nevím co mě to popadlo, ale na chvilku jsem ho pořádně objal.
"Děkuju hyung.." zašeptal jsem a potom jsem jen cítil, jak mé tělo je slabé, tak jsem se posadil zpátky a Jin odešel s tím, že je unavený..
Najednou se Yoongi vzbudil a podíval se na mě. Rychle se posadil a rychlostí blesku mě objal.
"Promiň, promiň, promiň.." zamumlal a víc mě stiskl. Zkoušel jsem to nějak pobrat a po chvilce, co si uvědomil že jsem úplně celý napjatý, tak se odtáhl.
"Bál jsem se o tebe.. K sakru.." zamumlal a já se pousmál.
"Jsi blázen hyung.. Děkuju za starost.." řekl jsem posmutněle a on se na mě lehce usmál.
"Nevíš proč Tae utekl..? Co se stalo..?" zeptal se potichu a já mu to nějak všechno řekl.. Řekl jsem mu to, co jsem říkal Jinovi, ale Yoongi vypadal naštvaně.
"Neopustíš nás, já tě neopustím a to ani Tae.. Nikdo nikoho opouštět nebude, jasný? Najdu způsob, abychom udrželi tuhle rodinu při sobě.. Neměl jsem rodinu a teď když jí mám, tak jí nechci ztratit." řekl trošku posmutněle a já ho vzal za ruku a řekl jedinou větu.
"Děkuju hyung.." Yoongi přikývl, usmál se a zívl, takže šel do svého pokoje a já seděl na posteli s mobilem v ruce.
Najel jsem na kontakty a zůstal na jediném kontaktu..
Na jediném, který jsem opravdu moc chtěl vytočit..
Jenže vím, že mi to nezvedne..
Taehyung..
Tak či tak jsem vytočil číslo a čekal na odpověď..
ČTEŠ
II. Penalty for Violation of Rules - Vkook/Taekook
Fanfiction<Dokončeno> Po dvou letech šťastného života Jungkookovi přijde dopis. Od zaříkávačského soudu. Změní se Jungkookovi pocity k Taehyungovi nebo i přes velký problém a risk zůstanou spolu? Pokračování příběhu Love Against the Rules
