Nový život

14.

Vicky
Už uběhlo čtrnáct dní a já se chystám k doktorovi, aby mi tu příšernost ruky sundal. Po slizounovi jako by se slehla zem. Stále bydlíme nad bistrem a já celou pracovní dobu seděla vzadu v boxu. Jediné, kdy jsem mohla pomáhat bylo, když tu byli všichni tři. Frankovi se vždy viditelně ulevilo.
Julie se má dneska vrátit z dovolené. S Danielem sdílíme jednu postel, nic se mezi námi kromě pár pus a líbání nestalo. Je ráno a chystám se k doktorovi. Dole zatím nikdo není. Daniel je už dávno na stanici a já tam asi budu muset jít sama. Zatím jsem udělala do konvice kafe a čekala na Julii.
„Ahoj, Vicky tak už jsem tu a můžeš jít. Vidím, jak se těšíš, až ti to sundají.“
„Ani nevíš jak. Tak se tu měj a já budu chvátat zpátky.“
Už jsem si šla pro mikinu, když v tom se ozval zvonek. Já se koukala, kdo to je.
„Je, nazdar vlekej bratře, co ty tu?“
„Ale mám tu rozkaz vyzvednout princeznu a odvést k doktorovi.“
„A já myslela, že budu muset jít sama.“
„Tak na to ty víš co? Nepotřebuju poslouchat jednoho zamilovanýho poručíka jak mi nadává. Tak jdeme.“
Nasedli jsme do auta a jeli. Naštěstí tam byl stejný doktor a šla na řadu hned. Ortézu mi sundali a mohla jsem se vrátit konečně do práce. Jen co jsem otevřela dveře a došla k pultu se na mě doslova vrhla Julie. „Vicky, můžeš mi prosím tě říct, co to tady Alex říkal?“
„Co přesně myslíš?“
„To všechno? Proč jsi ho pozdravila velkej bratře? Kdo je zamilovanej? A proč by nadával?“
„A nejsi tak trochu moc zvědavá? Počkej si, až bude oběd a všechno možná pochopíš. Jinak jsem ráda, že už jsi zpátky.“
Každá jsme se rozešla jiným směrem.
Já měla pocit, že mě někdo sleduje, ale asi se mi to zdá.
Už se sem hrnou jako každý den všichni tři. Julie stála za pultem a já uklízela hrnky.
„Ahoj Maxi, velkej bratře a ….“
„Princezno, pro tvé dobro ti radím, mlč. Už takhle je s ním k nevydržení.“
Posadili se ke svému obvyklému stolu a čekám, až si objednají. Nevím, co tím Alex myslel, ale potichu jsem Danovi pošeptala. „A ahoj poldo.“
Nečekala jsem, že si mě posadí na sebe a dá pusu. Julie se na nás zmateně dívala. „Tak jak koukám, vysvětlení už nepotřebuju.“
„Tak a co si dá velkej bratr s Maxem a po.. Dan?“
„To, jako vždy?“
„Za chvilku to tu máte.“
„Vicky, jak se ti podařilo sbalit toho obra?“
„Já ani sama nevím.“
Už tu nebyl skoro nikdo, jen ti tři a ti nejsou od dveří vidět. Julie si odskočila na záchod a já jsem tu jak se zdá sama. Zazvonil zvonek a vstoupil slizoun. „Tak princezno, je čas jít domů.“
„Já ale nikam nejdu, zůstanu tady. Já si ho nevezmu, ať na to zapomene!“
Chytil mě za ruku a táhl ke dveřím. Začala jsem křičet. Uhodil mě, až mi začala téct z nosu a rtu krev. Někdo mě chytil kolem pasu a už jsem byla volná. Slizoun měl pouta. Asi jsem byla v šoku. Nevím jak, ale už jsem ležela u známého doktora v ordinaci na lehátku. Svítil mi do očí malou baterkou. Dostala jsem injekci proti bolesti a ještě prášek, po kterém jsem byla snad víc unavená, než před tím.
Daniel
Byl jsem už nervózní. Ten chlap snad zmizel. Skoro čtrnáct dní o sobě nedal vědět. Panenka mi už chyběla a to jsem jí neviděl pár hodin. Do nemocnice jsem poslal Alexe. Zrovna mi volal kamarád, že Bach je na našem území. Taky jí hledá. Takže na jeho návštěvu se můžeme těšit co nejdřív. Projel jsem taky záznamy od kamaráda. Nestačil jsem se divit. Tolik podvodů, vražd a ublížení na zdraví by mu prostě nemohlo projít! Těšil jsem se, až jí u oběda znova uvidím. Seděli jsme tu dýl, než normálně. Měl jsem pocit, že dělám správně. Měl jsem pravdu. Nikdo tu nebyl. Panenka stála u pultu. Zacinkal zvonek a panenka začala křičet. Byl to chlap, který jí už jednou obtěžoval. Jen jsem zahlédl, jak jí uhodil. Kdyby mě Max nedržel, snad bych mu tu ránu vrátil. Já se postaral o panenku a chlapi o toho šmejda. Rychle jsem jel k doktorovi. Ten jí ošetřil pohmožděný obličej. Nos zlomený neměla, ale ret měla roztržený, který potřeboval dva stehy. Na kráse jí to neubere. Pořád bude moje malá roztomilá panenka. Dostala injekci a prášek, po kterém by měla spát až do rána. Pomůže jí to od bolesti. Já si jí k sobě přivinul, jako nejdražší poklad a opouštěl ordinaci. „Můžeš mi prosím tě říct, proč ti na tý holce tak zaleží?“
„Miluju jí.“
„A já už si myslel, že tě holky nepřitahují. Závidím ti chlape.“ Otevřel mi dveře a šel se mnou i k autu, které mi taky otevřel. Položil jsem jí opatrně na zadní sedačky a připoutal jedním pásem. Už jsme před bistrem. Julie mi otevřela. Já si jí nevšímal a šel s ní rovnou nahoru. Vysvlékl jsem jí a oblékl do mého trička. Položil do postele a přikryl peřinou. Měla by spát a tak jsem odešel už převlečený dolů. Julie se na mě jen koukala, bylo vidět, že se chce na něco zeptat. Frank tu už byl taky. „Jak je princezna na tom?“
„Sešitý ret, jinak by měla být v pořádku.“
„Proč jí tak všichni říkáte? Já myslela, že to nemá ráda?“
„Nemá, tak jí říká jenom Alex, ten to má oficiálně povolený.“
„Oficiálně? Copak se něco takovýho ještě dělá?“
„Ona ano, ona ve skutečnosti je.“