Nový život

18.

Daniel
Byl večer a dneska tu s námi bude Alex, který ovšem dostal klíče a přijde později. Já už spokojeně ležel v posteli a panenka byla ještě v koupelně. Za chvilku přišla opět v mém tričku.
„Proč musím spát ve tvých tričkách? Moje jsou taky dobrý a pohodlný.“
„Takhle je to lepší, věř mi. Mohlo by se stát, že bych udělal něco, co bys nechtěla.“ Usmíval jsem se na ní. Opírala se o dveře a při pátravém pohledu si kousala spodní ret. Vlasy se jí volně vlnily okolo obličeje. Byla prostě nádherná. Já cítil, že jestli se na mě bude ještě chvilku takhle dívat, kalhoty mi budou v rozkroku malé. Měl jsem pravdu. „Budeš se na mě ještě dlouho takhle dívat?“
„Proč? Něco ti vadí?“
Bylo na ní vidět, že se vysloveně baví nad mou zoufalou otázkou.
„Tak teď bych ti chtěla vidět do hlavy. Co se ti v ní asi honí. Podle výrazu bych řekla, že vražda malý zvědavý holky.“
„Tak to jsi se netrefila ani omylem. Princezno.“
Kdyby věděla, co se mi tam honí. Nic slušného to vážně není…
„Já jsem ti už jednou řekla, že jestli mi řekneš princezno stěhuju se vedle.“
„Miláčku, tak to máš teda smůlu. Přijde Alex, ale to už musíš vědět, ne?“
„Já vím jenom to, že se tu střídají, je mi jedno kdo to je. Ale když už u něj jsme, řekni mi, jak se dal dohromady s Julií?“
„Asi včera, když Frank řekl, aby jí odvezl domů? Ale neměň téma. Už si konečně vlezeš do tý postele?“
„Jo hned, jen ještě musím…“
„Nic nemusíš, já z tebe prostě začínám šílel. Jestli tam ještě chvilku budeš stát, dojdu si tam pro tebe.“
Opřela se vedle dveří  a pořád se na mě dívala tím svým provokativním výrazem. „Můžeš mi říct…“
Prostě jsem z té skoro vyhřáté postele zvedl a došel si pro ní. Začala se usmívat, když jsem jí vzal do náruče. Její následná reakce mě překvapila. Svoje ruce zahákla za můj krk a skousla ušní lalůček. To pro mě byl jako spouštěč něčeho, co jsem prostě nemohl zastavit. Opatrně jsem jí položil na postel. Já si lehl mezi její nohy. Tričko se jí vyhrnulo dost na to, že jsem viděl, že nemá kalhotky. „To jsi se rozhodla, že mě dneska budeš mučit?“
„Ono se to dá, mučit chlapa?“
„Holka hubatá, kdybych věděl, že tě nebude bolet tvůj ret, ulíbal bych tě k smrti. To víš, že chlap se dá mučit, to teď právě děláš.“
„Ale já nemám jenom pusu.“
Její nevinný výraz mě dneska vážně zabije.
„Myslíš, že to co jsi právě řekla se hodí pro mladou dámu?“
„A ty tu někoho takovýho vidíš?“
„Tak asi před minutou jo, teď tu vidím malou roztouženou panenku.“
Vicky
Už bych taky chtěla něco víc než líbání. Na Danielovi bylo pár dní vidět, že on taky. Jenže k mojí výchově se prostě nic takovýho nehodí. Ale kdo mě tady vidí? Rodinu nemám, teda mám, ale jsou to samí  chlapi. To co jsem chtěla vědět, jsem našla na netu. Za Julií mi bylo blbý jít a vyptával se. Užitečných článků tam bylo dost. Zdá se, že měly pravdu. Provokace mi jde dobře. Zvedl se z postele a já měla další možnost použít něco z článku. Jak jinak bych se dostala k jeho uchu? Sotva mu dosahuju do půlky hrudníku. Další článek nelhal. Vzrušilo ho to. Ulíbal bych tě k smrti na rty? Mám i jiný části těla. Já, že jsem roztoužená? Tak on je vysloveně nadržený. Má stejný výraz v očích, jako ráno Alex, když se koukal na Julii. Jeho ruce byly najednou snad na celém mém těle. Tričko už na sobě nemám. Danielovo tělo tak krásně hřálo. Jeho ruka doslova laskala moje prso. Bylo to tak příjemné, že jsem cítila divný pocit v podbřišku. Jeho pusa a jazyk na prsu dělaly taky divy. Nedalo se to vydržet a já svýma rukama začala jezdit po jeho zádech. Dech se mi zrychloval, stejně jako sání mojí bradavky v jeho puse. Druhá jeho ruka se ocitla na mém stehnu a pomalu se sunula nahoru k mému středu, který následně začala hladit a dráždit malý uzlíček nervů. Můj dech se ještě víc zrychlil a s mým výkřikem a zabodnutím mých nehtů do Danielových zad se všechen tlak, který jsem cítila uvolnil. Daniel se na mě zamilovaně díval. Můj dech se pomalu vracel do normálu. „Co by tady tomu řekla mladá dáma?“
„To nevím, ale bylo to super. Já si to užila, ale ty ne.“
„Veř mi panenko, já taky.“
„Ale asi…, jestli tu budou spát kluci, měl bys asi nosit tričko?“
„Proč?“
„Já…, asi jsem ti ublížila.“ Bylo mi to prostě líto. On mi udělal dobře a já ho zranila. Triko, který mi sundal mi zase oblékl. „Tak tohle tělíčko je jen pro moje oči. Panenko, tím se netrap. Vůbec nic se nestalo. Neublížila jsi mi. Myslím, že kdybys měla v pořádku ret, užila by sis daleko víc. A já bych možná taky dopadl jinak, podle tvojí reakce. Počkej, až budeš v pořádku, pak si to užijeme oba daleko víc.
Už v tričku se hrabu ven z postele.
„Kam se chystáš?“
„Mám žízeň?“
„Ani se ti nedivím, chceš osobního asistenta?“
„Myslíš, že ho potřebuju?“
„Myslím, že jo.“
Já před ním couvala ven z ložnice, musím říct, že moje nohy ještě byly jak z rosolu. Daniel si mě hodil přes rameno a tak jsme šli do kuchyně, kde mě posadil na pracovní plochu. Z lednice mi nalil limonádu, kterou mi podal. Sám se napil z lahve.