Nový život

19.

Daniel
Krásně pode mnou vzdychala. Poznal jsem, že bude docela divoká. Jak mi zabořila svoje nehtíky do zad, bylo to hodně vzrušující. Myslím, že kdyby měla v pořádku ret, by byla schopná mě i kousnout. Ještě, že jsem si stačil trochu sundat kalhoty. Jinak bych si musel hledat jiný. Nevím, jestli bych panenku nevylekal. Byla zabraná do svého silného orgasmu, že si ničeho nevšimla. Měla strach, že si užila jenom ona. Na jak velkým omylu byla. Měla žízeň a chtěla jít do kuchyně. Já měl žízeň taky a tak jsem si jí hodil přes rameno. Podal jsem jí skleničku a sám se napil z lahve.
„Víš, že tohle není hygienický?“
„Vím, ale jak vidíš, už tam toho stejně moc není. Já to stačím vypít panenko.“
Přistoupil jsem k ní blíž a stoupnul si mezi její nohy a začal opatrně líbat. Jednu ruku jsem měl kolem jejího pasu a druhou na její noze. Ani jeden z nás neslyšel dveře.
„Tak tohle jsem vážně vidět nemusel. Už jste skončily a nebo mám ještě odejít? Ne že bych vám to záviděl, ale myslete taky na mě! I když na druhou stranu, já si to taky dneska užil.“
Já se smál a panenka svůj smích tlumila na mém krku. Moc dlouho, ale ne. Cítil jsem jak mi saje kůži a dělá cucflek a kámoš se tam dole začíná opět zvedat.
„Panenko, prosím tě přestaň.“
Zmateně se na mě podívala. Sjela mě očima  od shora dolů a pohledem na můj rozkrok krásně zčervenala.
Vicky
Ani jsem neslyšela Alexe, že by přišel. To co říkal taky ne. Zaujala mě jamka na Danielově krku. Po otázce, jestli bych mohla přestat jsem se zarazila. Asi dělám něco špatně. Tak špatně to rozhodně nebylo. Už vím, co na něj platí, vím které místo má citlivé.
„Velký bratře, budeš něco jíst?“
„Záleží na tom, co tu máte. Hlad mám, to jo. Julie vařit neumí. Jí všechno co je z pytlíku, nebo konzervy.“
„Na mě se nekoukej, já mám soukromou kuchařku, teda kuchaře. Já bych si ani sama neudělala to co Julie. Víš jakou mi dalo práci naučit se ovládat kávovar, aby se to kafe dalo vůbec pít?“
„A říkal jsem snad něco tobě? Já koukal na Daniela. Já totiž taky vím, že vařit umí. Tak brácho, co bude k jídlu?“
Slyšela jsem poražený povzdech.
„Tak co by sis dal?“
„Co takhle špagety? Jestli chceš pomůžu ti.“
Já se přesunula do obýváku a pustila si televizi. Pozorovat dva chlapi v kuchyni je zážitek na který asi dlouho nezapomenu. Ať se tam třeba povraždí. Byla jsem unavená a pomalu usínala.
„Panenko, je jídlo, půjdeš jíst?“
Měla jsem zavřená oči, přece je nebudu otevírat. „Nemám hlad, chci spát.“
„Tak jo, ale v posteli.“
Daniel
Panenka usínala na gauči. Přece nebudu v posteli s Alexem? Zvyknul jsem si na panenku. Opatrně jsem jí zvedl a nesl do postele. Přikryl jí a dal pusu na čelo. Ani jsem si nevšiml, že by mě Alex pozoroval.
„Ty jí asi hodně miluješ viď?“
„Dejchal bych pro ní.“
„Nic mi do toho není, ale proč měla na sobě tvoje triko a ty máš jen kalhoty? Už jste se dostaly někam dál, než k puse?“
„Ona v nich spí už od začátku co jsme tady. Normální pyžamo nemá. Chtěla spát jen ve svým a kalhotách. To jsem jí zatrhnul hned a triko jí prostě vnutil. Víš jak mi bylo? Milovat holku, kterou pomalu nemůžu ani políbit? Natož s ní spát v jedný posteli a ani se jí nedotknout? A dneska než si přišel už jsem se neudržel. Provokovala mě a to dost. Když jsem jí řekl, co by tomu asi řekla mladá dáma, tak jako odpověď byla, že tu žádnou nevidí. Něco bylo, ale nemůžu jí jen tak připravit o panenství. Jestli tě zajímá jaká je, tak se mi podívej dozadu na záda, ale hlavně už mlč.“
Alex se podíval. Uznalej pohled stačil.
„Chlape, máš to vážně těžký. Co máš v planu dál?“
„Nevím. Prvně musíme chytit toho zmetka. Dneska odpoledne poslal po Benovi vzkaz. Velitel mi dal až do odvolání volno, abych se staral jen o ní. Chtěl jsem jí vzít za tátou. Sám už jsem tam taky dlouho nebyl.“
„Tak to ti schvaluju. Třeba když tu nebudete chytíme ho. Já s Julií budeme tady místo vás. Na jak dlouho chceš jet pryč?“
„Asi na dva nebo tři dny.“
„A kdy to plánuješ?“
„Záleží na Benovi, jestli a kdy jí zastoupí. Julie tu sama být taky nemůže. Jestli nemáš ještě nějakou otázku, šel bych spát.“
Alex už nic vědět nechtěl a já šel za panenkou. Sladce spala. Lehl jsem si na bok a ruku jí přehodil kolem jejího pasu. Druhou jí opatrně vsunul pod hlavou a usnul.
Bylo ráno druhého dne a panenka ještě spala. Do práce by měla jít až odpoledne. Oblečený a umýt sejdu dolů. Našel jsem Franka. Došel ke mě. „Díky, že jsi sehnal na pár dní náhradu za Vicky. Měla by si udělat volno a starosti pustit za hlavu. Kam se chystáš?“
„Za tátou na pár dní.“
„A kdy to plánuješ?“
„Jestli by panenka mohla už dneska, byl bych rád.“
„Tak až se vzbudí, má volno. Jen ať jí ten starej bručoun moc nevyleká. Budu chtít po vašem návratu podrobnosti.“
„Jistě Franku, řeknu ti hlášení mluvenou formou, jako pokaždý. Na to se můžeš spolehnout.“
S Frankem jsem se rozloučil. Nahoře už panenka byla vzhůru, slyšel jsem sprchu. Udělal jí něco k snídani. Za chvilku byla tady oblečená do šatů, ale zatím byla bosa.
„Až se najíš, zabal si věci asi na pár dní, uděláme si výlet.“