Nový život

21.

Daniel
Celou dobu jsem je poslouchal. Tak můj táta měl pletky s její mámou. Tak to jsem snad vědět ani nepotřeboval. Strávili jsme tu místo dvou dnů celý týden a už byl čas vrátit se zpátky. Neodolal jsem tak velkému pokušení co se týče panenky a vyspali jsme se spolu hned první noc strávenou tady. Nikdo nic nekomentoval, jen táta se na ní mile usmíval. Ty komentáře jsem asi zakřikl, když mi táta při loučení řekl, že se těší na vnoučata. Jo, tak aby to nebyla hned pravda, ochranu jsem nepoužil. Panenka byla spokojená a já taky. Jen moje záda a rameno nedopadlo dobře, ale neztěžuju si. Jsme na cestě domů. Nikdo se za celou dobu neozval a tak ani nevím, jestli se něco nestalo.
„Bude to znít divně, když řeknu, že se těším do práce?“
Nad tím jsem se jen pousmál. „Ale vůbec ne, lidi tě tam mají rádi. Můžu se tě zeptat, kolik chceš poslat peněz Rose?“
„Ty jsi to slyšel?“
„Ano, celou dobu jsem poslouchal.“
„Dala mi čtyři sta liber. Já mám sebou šperky, který se můžou prodat. Nic jí nechci dlužit.“
„Šperky si nech a o zbytek se postarám sám. A nechci slyšet ani slovo.“ Když jí člověk postaví před hotovou věc je to nejlepší. Je zticha.
Už jsme doma a já vařím večeři. Panenka odešla dolů. Asi si potřebovala popovídat s Julií. Holčičí pokec asi potřebuje.
Vicky
Prý ber to jako hotovou věc? Asi to bude nejlepší. Stejně se sama bez doprovodu nikam nedostanu. Daniela jsem nechala nahoře a sama běžela dolů.
„Tak jak jsi si užila výlet?“
„Bylo to …, překvapivé, řekla bych. Jeho táta je fajn chlap. Dokonce mi pochválil ozdobu mého nosu. Ty řeči, co se tu vedly nebyly vůbec pravdivé. Taky řekl, že kdyby mi Daniel někdy ublížil, a on se to dozvěděl, zavolá mým velkým bratrům a dá jim povolení zmalovat mu fasádu.“
Julie se smála dost nahlas a upoutala na sebe pozornost Alexe v civilu. Došel k nám a nechápavě se zeptal. „O co tu jde dámy.“
„Ale tak nějak o nic. Dávejte pozor na Daniela, aby od vás neměl pocuchanou fasádu.“
„Juli a to jako proč, vždyť nic neudělal.“
„No právě, že ještě ne. Jinak, když ublíží tady Vicky, jeho táta vám dá povolení ho zmalovat.“
„Koukám, ze vaše návštěva proběhla úspěšně, co?“
„Řekla bych, že víc než to.“
„To si děláš srandu, že jo?“
„Alexi, nechceš se třeba vrátit tam kde jsi byl? Nemusíš slyšet holčičí věci.“
„Stejně bych to z týhle drbny vytáhl. Je jedno, jestli dřív a nebo později, ale vytáhl. Tak kdy k tomu došlo?“
„Hned tu první noc.“
„A?“
„Stačí, když řeknu, že jsme si to užili oba?“
„No mě teda úplně, jen jedna otázka, jak dopadli jeho záda?“ Zčervenali mi tváře a vymýšlela odpověď.
„Ty Alexi, proč se jí ptáš zrovna na tohle?“
„Jak vidíš, princezna pochopila, ty chápat nemusíš. Ona ví, proč se ptám.“
„No, tak ty moc dobře nedopadly, stejně jako rameno. Nikdy mě nenapadlo, že zrovna s váma budu probírat svůj sexuální život.“
„Princezno, od toho rodina je, musíš se taky někomu svěřit. A kdes ho vlastně nechala?“
„Vaří.“
„Neříkej, že umí vařit?“
„Jo ono ho to totiž baví. Já vařit neumím a umřela bych hlady. Ty si aspoň umíš otevřít konzervu.“
„A co je na tom? Je to rychlý.“
„A stalo se tu za tu dobu něco jsme tu nebyli?“
„Někdo se sem chtěl vloupal, neúspěšně. Viníka jsme nechytili, jinak byl klid.“
Daniel
Jídlo je hotové a panenka tu ještě není. Sejdu po schodech dolů a pozoruji, jak nalívá kafe. Počkal jsem až se vrátí k pultu a jdu za ní. Všimla si mě. Dal jsem jí pusu na čelo „jídlo je hotové, půjdeš se najíst? Dneska máš ještě volno.“
„Jo půjdu.“
„Danieli? Proč se Alex ptal jak dopadli tvoje záda?“ Panenka nabrala červenou barvu. Julie asi čekala na odpověď a Alex se smál.
Sklonil jsem se tak, aby nás nikdo neslyšel. „Až příště budeš v posteli s Alexem, škrábni ho do zad a ptát se nebude.“ Ještě jsem na ní mrkl. Zírala na mě s otevřenou pusou a trochu zčervenala. Panenku jsem si hodil přes rameno a šel nahoru. Tam místo do kuchyně na židli, jsem jí hodil v ložnici do postele. Zbytek si domyslete. Tentokrát to odneslo moje druhé rameno, ale nestěžuju si. Jen doufám, že ti dva dole už budou držet pusu.
Jídlo jsem musel ohřát. Panenka seděla v mým tričku v kuchyni a čekala na jídlo. Já si vzal jen tepláky. Vím, že si ráda prohlíží mé tělo, tak na co triko? „Nepřemýšlel si někdy, že bys změnil povolání?“
„Občas jo, ale svojí práci mám rád. Vím, že ji nebudu dělat pořád.“
„Jak to myslíš?“
„Až táta bude chtít jít do důchodu, převezmu firmu.“
„Aha, který z těch dvou má dneska přijít?“
„To ani sám nevím, ale myslím, že potom co jsem Julii pošeptal, přijde Max.“
„A co jsi jí řekl?“
„Jen to, že až budou příště v posteli, ať ho taky poškrabe a ptát se nebude.“ Smála se. Dojedla a talíř odnášela do dřezu. Zjistil jsem, že spodní prádlo nemá. Vysadil jsem jí na pracovní plochu a stoupl si mezi nohy. Prohlížel jsem si její ret. Moc se mi nelíbil. „Zítra jedem k doktorovi, moc se mi to nezdá.“
„Pravda je, že mě to bolí víc jak včera.“
„Nemáš kousat.“
„Když to nejde, nemáš bejt tak šikovnej.“
Trochu jsem si jí přitáhl k sobě a opatrně líbal. Tak nás našel Max. „Nechcete abych vám záviděl, že ne?“
„To víš, že ne bratře, už jsme skončili. Viď poldo?“ dal jsem jí ještě jednu malou pusu.