Nový život

15.

Daniel
Sledovat výraz Julie, byl stejný, jako pozorovat všechny, kteří to už ví. Reakce byla u všech stejná. Moje byla taky.
„A to dělá tady servírku? To jí mám tak i oslovovat? A co se jí vůbec stalo?“
„Je tu, protože k tomu má důvod. To jak vypadá teď s tím souvisí. A ty jí budeš říkat pořád stejně, jako se k ní i chovat. Nesmíš vůbec prozradit, že něco z toho víš. Je ti to jasný?“
„Jasný mi to je, jen mi řekni, jak Alex získal oficiální svolení k tomu, říkat jí princezno?“
Frank se pousmál „on jí může říkat princezno a ona jemu velký bratře. Podrobnosti znát nepotřebuješ. Věř mi.“
Na dveře zaklepali kluci a Frank jim otevřel. Sice jim tady ještě pracovní doba neskončila, ale Frank prostě zavřel.
„Ptáček už sedí v kleci a čeká, až si ho převezme někdo jiný. Bylo by dobré, až přiletí někdo z Anglie je vzít sem, aby princeznu viděli. Nemusí s nima nikam jít. To už je domluvené. Šmejd jí nahlásil jako pohřešovanou, ale vzhledem k jejímu původu se tím zabývat nebudou. I když není plnoletá. Tam to berou jinak. Ptal jsem se. Tady má svoji vlastní rodinu.“
„Děkuji Alexi.“
„Jak je na tom?“
„Spí. Pánové, jednoho jsme dneska chytili, ale druhý už je někde tady. Dneska jsem se tom dozvěděl.“
„Takže to znamená, že ví kde jí má hledat. Ten zavřený šmejd s ním byl určitě ve spojení.“
„To určitě byl Maxi, ale co budeme dělat?“
„Já bych věděl. Kluci co máte po nocích v plánu?“
„Franku, proč se ptáš? Víš, že nic. Žádná ženská na obzoru. Malá sestřička v ohrožení. Co myslíš, že by jsme všichni chtěli dělat, než hlídat?“
„A na to já taky myslel. Když bude chtít zaútočit, tak jedině večer. Musí vědět kde je. Ten půjde na jistotu. Moc času mu asi nezbývá. Proč myslíte, že tenhle zaútočil dneska? Bachovi dochází čas.“
Na Julii jsme úplně zapomněli. Jen nás poslouchala. Jen jsme slyšeli jak upadl hrnek.
„Ani mi neříkej, že ty to jméno znáš taky, to už by byla hodně blbá náhoda. Všichni tady to jméno známe. Nás dala dohromady ta malá princezna, která je nahoře zmlácená.“
„Znám, jen jaké je křestní?“
„Rafael.“
„Tak to já znám jiný jméno. Já znám Bruna.“
„To nevadí, Bach jako Bach.“
„Co ty máš po nocích v plánu Julie?“
„No asi nic. Chlap na obzoru není.“
„Ale já bych třeba o jednom věděl, teda jenom kdybys měla zájem?“
„Já vím Alexi, jenom si pohrát, zmlátit a zmizet? Z toho se moje srdce léčí už rok.“
„Nemůžeš všechny chlapy házet do jednoho pytle. Nejsou všichni stejní.“
„Nechám si to projít hlavou a dám ti třeba vědět, jo?“
„Budu čekat.“
„Nerad ruším vaší debatu, ale kdo tu dneska zůstane s Danielem? Na gauči se spí celkem pohodlně.“
„Já tu zůstanu.“
„Díky Maxi. A Alex odveze Julii a pro dnešek to tu můžeme rozpustit. Sám jsem už dost unavený.“
Já odešel nahoru za panenkou a Max si jel domů pro pár věcí. Vysprchoval jsem se a jen v kalhotách od pyžama si lehl na postel k panence. Její bledá tvářička se okolo rtu začala vybarovat do fialova. Něžně jí pohladil, byla celá studená. Pod peřinou jsem se k ní přimáčkl. Něžně jí hladil po zádech a její malé tělíčko se pomalu začalo zahřívat. Slyšel jsem Maxe. Opatrně jsem vylezl z postele a šel za ním. „Jestli máš hlad, vezmi si co chceš. Já jdu spát.“
„Můžu se na ní podívat?“
„Ale jistě.“
Šel se mnou do ložnice, přistoupil k posteli. „Vypadá strašně. Taková malá drobná princezna. Doufám, že ten šmejd se z vězení už nikdy nedostane. Kdyby se tu v noci objevil ten druhý, nejradši bych ho zabil sám, to mi věř.“
„Nemysli si, sám bys v tom určitě nebyl, ale stálo by ti to za to skončit potom za katrem sám?“
„Ne, to by mi nestálo, máš pravdu. Ať to za nás vyřeší někdo jiný.“ Odešel do obýváku. Já se znova pomalu soukám do postele vedle mojí panenky. Znova jí opatrně sevřel v náručí a pokoušel se usnout. Musím říct, že mi to moc nešlo. Nakonec jsem sice usnul, ale často se budil a kontroloval svůj malý poklad. V noci jsme žádnou nečekanou návštěvu neměli. Nepřišel dnes, může přijít kdykoliv jindy. Tak jak jeden se mnou hlídkoval přes noc, velitel rozhodl, že jeden znás bude v bistru přes den. V civilu, jako zákazník. A tak to byl dnes poprvé Alex, který se pokoušel sbalit Julii. Moc práce mu to asi nedělalo. Už dávno jsme s Maxem věděli, že mezi nimi něco jiskří.
Vicky
Vzbudila jsem se v posteli sama, ani vzkaz jsem nenašla. Asi už o mě Daniel nemá zájem. Co by dělal s pomlácenou holkou. I když je pravda, že na telefonu je 11 hodin? Přijdu pozdě do práce! V koupelně jsem udělala všechno co bylo potřeba a vzala jsem si skiny a úplé tričko. Oblečení, co jsem měla včera na sobě jsem našla mokré v pračce. Na nohy obula černé botasky které jsou vážně pohodlné a pospíchala dolů. Julie tu byla sama. Zarazila jsem se ve dveřích. U pultu na stoličce seděl Alex v civilu a flirtoval s Julií. Že by se tu dělo něco o čem já nevím? Teď nemám čas to rozebírat. Procházela  jsem kolem nich a začala sbírat špinavé nádobí. Bylo ho tu celkem dost. Ti dva byli do sebe tak zabraní, že si toho ani nevšimli. Ještě by to chtělo stolky utřít a pak si udělám čaj. Jo, tak to by šlo. Co jsem chtěla jsem udělala a teď ten čaj.