Double twins [Marcus & Martinus]✓

2. Park

A je to tu. Zase ráno. Další hrozný den s ještě  horším scénářem. Přetočila jsem se na druhý bok a zadívala se na ten papírek který jsem včera nechala ležet na nočním stolku. Chvíli jsem ho skenovala pohledem a snažila se ho přinutit aby mi řekl kdo je to MG. No marné naděje.

Vstala jsem z postele a ze skříně si vzala nějaké slušné oblečení. Pak jsem si rozčesala svoje hnědé vlasy a stáhla si je do vysokého culíku. Nikdy jsem se moc nelíčila a začínat s tím ani nehodlám. Vzala jsem si tašku a vydala se dolů do kuchyně. Když jsem procházela dlouhou chodbou, zastavila jsem se u dveří mé sestry. „Macu, nech toho. Budu tam mít cucfleky" zachichotala se Cartr. Protočila jsem nad tím očima a šla do jídelny.

Vzala jsem si vafle které nachystala naše služka. Ano máme služku. Prý nás má hlídat a starat se o domácnost když zrovna rodiče nejsou doma. Ale spíše to vypadá tak že ona si užívá velké plazmové televize a na úklid nebo vaření nemá jak říká "čas". Ale jak jsou doma rodiče tak se chová jak nejlepší služka na světě.

Špinavý talíř jsem dala do myčky, protože ona ho tam nedá a sám tam nedojde. Obula jsem si boty a vzala si bundu. Na Cartr jsem ani nečekala, ta má jiné zájmy než přijít v čas do školy.

*

Zase jsem šla tou dlouhou chodbou kterou tak strašně nesnáším. Pohledy upřené na mě, mě donutily abych zrychlila svůj krok. Přiběhla jsem ke své skříňce a vzala si věci. Zavřela jsem ji a šla do třídy...

***

Celý den nebyla Cartr ani ten kluk ve škole. Bylo mi to divné ale nijak jsem to neřešila. Vzala jsem si věci a šla domů.

Celou cestu jsem přemýšlela jestli mám jít do toho parku nebo ne. Mám docela strach. Ale jen tak bych se tam mohla jít projít. Kdo ví třeba tam narázím na někoho známého. I když těžko.

U domu jsem začala hledat klíče. Po dlouhém hledání jsem je našla a vešla dovnitř. Vyzula jsem si boty a bundu dala na věšák. Chtěla jsem jít do svého pokoje ale to by mě nemohl zastavit něčí hlas. „A ty jsi kdo?" Zeptal se mě nějaký kluk který seděl na gauči. Nikdy jsem ho tady neviděla. „Natally" upřela jsem na něj pohled. „Aha" kývl hlavou a mě se naskytl pohled na jeho krk obsypaný červenými fleky.

Tak dneska ráno jeden z těch dvojčat a odpoledne zase jiný?! Věděla jsem že sestra střídá kluky jako ponožky ale že je až taková s prominutím kurva jsem netušila.

Otočila jsem se a šla do pokoje. Vytáhla jsem si učení a začala dělat úkoly. Stejně jsem toho po chvíli nechala. Nemohla jsem přestat myslet na ten vzkaz. Ano už zase. Přešla jsem k posteli a ze stolku vedle ní jsem vytáhla ten malý papírek. Ještě jednou jsem si ho přečetla. Zadíval jsem se na hodinky a zjistila že mám tak asi pět minut jestli to chci stihnout.

Vyletěla jsem z pokoje a co nejrychleji si nazula boty. Bundu jsem neřešila a klíče taky ne. Ten kluk co pořád seděl dole na mě udiveně koukal. Ignorovala jsem ho a běžela do parku.

*

Nikdo tam nebyl. Tak třeba má zpoždění. Sedla jsem si na lavičku a zadívala jsem do dálky. „Věděl jsem že přijdeš" zašeptal mi někdo u ucha. Poskočila jsem, protože jsem se lekla. „M-martinusi?" Zadívala jsem se do těch krásně hnědých očí. „Omyl" vytvořil se mu na obličeji úšklebek. Chytl mě za ruku a někam táhl. Ze začátku jsem se snažila vykroutil z jeho sevření, ale on by moc silný.

**

Došli jsme do nějakého domu. Myslím že to byl dům jeho rodiny. Nikdo nebyl doma. A toho jsem se bála nejvíc. Už od první chvíle vím co mě čeká. Vyzul si boty a čekal až tak udělám i já. Pak mě chytl za ruku, až jsem bolestí sykla. Do slova mě vytáhl po schodech do nějakého pokoje. Tam nás zamkl a natlačil na zeď. Přisál se mi na krk. Dělal mi tam cucfleky. Do očí se mi draly slzy.

Najednou se odtáhl a zadíval se mi do očí. Byl v nich pouze chtíč. Radši jsem uhla pohledem, protože mě z toho mrazilo. Pak jsem pocítila jeho ruku pod mým tričkem. Se zděšením v očích jsem se na něj podívala. Jenom se ušklíbl a rukou jel čím dál tím víš, až se dostal ke košíčků mé podprsenky. Vyděšeně jsem vyjekla. „Copak? Snad ses nám nelekla?" Uchechtl se. Nic jsem neřekla.

Přešel se mnou k posteli na kterou mě hodil. Roztrhl mi tričko, které letělo někam pod postel. To následovaly i kalhoty a jeho oblečení. Byla jsem před ním jen ve spodním prádle které za nedlouho taky skončilo bůh ví kde. Začala jsem brečet. Po tvářích mi tekly vodopády slz, které nebraly konce. Ale on nepřestal. Neopatrně do mě vnikl a já vyjekla. Bolelo to a to hodně. Do očí se mi zase dostaly slzy.

***

Po tvářích mi stékají slzy. Krčím se v koutě a třesu se. Pořád tomu nemůžu uvěřit. On mě opravdu znásilnil?! Zase se mi do očí dostaly slzy. Mé vzlyky naplňovaly celý pokoj. Břicho mě bolelo a on na mě koukal z postele a nic nedělal. „Nebreč, stejně ti to nepomůže" přecedil skrz zuby. Má pravdu.

„Macu potře..." vešel do pokoje Tinus. Zadíval se nejprve na mě a pak na Maca? Nevím jak se jmenuje. „Co se to tu stalo?" Zvýšil hlas a zadíval se na mě. Rozbrečela jsem se. Hlavu jsem si složila do dlaní. Něčí silné paže se mi obmotaly okolo těla vyzvedli do náruče. Cítila jsem z ní bezpečí a lásku?!

Ahojky❤ tak jak pak se máte? Chtěla bych se omluvit že jsem nevydávala dlouho kapitoly ale nějak jsem nenašla čas. Tak snad se nezlobíte a doufám že se vám líbila😊🔐
U další ahoooj❤