13. Dotek

470 23 0
                                    

NATALLY

„Poslouchejte mě" zvýšil hlas Tommy. Většina se na něj otočila a čekala až něco řekne. „Takže za hodinu bude sraz u ohniště. Každý tým si vezme svou vlajku. Bude první soutěž. Za každou získáte body a který tým bude mít na konci pobytu nejvíc bodů tak zvítězí. Rozuměli mi všichni" zeptal se, protože plno lidí nechápali co se po nich chce. „Ano" zaznělo jednohlasně. „Tak běžte do chat" pokynul nám a sedl si zpátky k ostatním. Vzala jsem si svůj špinavý talíř a odnesla ho k okýnku. Vyšla jsem ven a pořádně se nadechla toho čerstvého vzduchu. „Ahoj. Už podruhé" ozvalo se vedle mě. Podle hlasu jsem poznala kdo to je. „Ahoj" uchechtla jsem se, ale pořád jsem se dívala před sebe. „Nechceš se jít projít?" navrhl. „Teď asi ne" zašeptala jsem. „Tak jindy" s úsměvem zamířil nejspíš do své chaty. Usoudila jsem že takhle tady stát není dvakrát nejlepší a proto jsem i já zamířila do té své.

Když jsem otevřela dveře nikdo v ní nebyl. Ani mi to moc nevadilo. Lehla jsem na postel a do mobilu jsem si dala sluchátka. Zapla svou oblíbenou hudbu a zavřela oči. Myšlenky se mi opět stočily k jedné jediné osobě. A to byl Kevin. Nevím jestli jsem udělala dobře když jsem odmítla se s ním jít projít. Ale neznám ho ani den a chodit s ním rozhodně nikam hned teď nechci. Co kdyby mě někde v lese znásilnil. Ale on snad takový není. Teda doufám.  „Co to posloucháš?" vytrhl mi někdo sluchátko z ucha. Naštvaně jsem se na tu bloncku podívala. Ušklíbla se a sluchátko si dala do ucha. „Co to je za sračky" posměšně se uchechtla a sluchátko předala těm zbylým dvoum. Když si všechny poslechly hudbu která v nich hrála, začaly se smát. Ve mě se už vařila krev. Měla jsem chuť je uškrtit za živa. Naštvaně jsem se zvedla a sluchátko jim vytrhla z ruky. I s mobilem jsem vyšle ven a nezapomněla jsem pořádně prasknout dveřmi.

"Nádech, výdech. Jen klid Natally". Říkala jsem si. Ale moc mi to nepomohlo. Pořád jsem zuřila. Co si jako o sobě myslí. To nemůže jen tak někomu vytrhnout sluchátko z ucha a ještě se smát písničkám které poslouchá. Já se jim taky nesmějí jaké to jsou zmalované barbíny. Už trochu uklidněná jsem se rozešla. Sluchátka jsem si opět dala do uší a zamířila někam. Vlastně ani nevím kam. Cestou jsem se snažila tak nějak uklidnit. Zhluboka jsem dýchala a to mi i docela pomohlo. Nevědomky jsem došla až na kraj hranice campu. Dál prý nesmíme. U plotu byla lavička. Sedla jsem si na ní nepřestavajíc sledovat krajinu okolo sebe. Tohle mi chybělo. Ta příroda. Tohle u nás nemáme. Jasně je tam příroda, stromy a tak ale ne tak jako tady. Tady to má úplně jinou atmosféru. Je tu ticho, žádný zvuk auta jak troubí na to jiné. Prostě ticho. Nádherné ticho. Vedle mě na lavičce přistál motýl. Byl nádherný. Jako všechno tady okolo. Už vím proč sem Tinus chtěl jet. Je to tu úžasné. Nejsem tu ani jeden den a už jsem se stihla zamilovat.

*

Zbývalo posledních pět minut než jsme se měli sejít u ohniště. Ač nerada jsem se zvedla z lavičky a vydala se stejnou cestou zpátky. Prodíral jsem se mezi všemi keři a houštím až jsem byla zase zpátky v areálu. Většina už posedávala na lavičkách okolo ohniště a o něčem si povídali. Stoupla jsem si opodál a pozorovala je. Pak jsem se otočila a viděla hnědé vlasy. Jako bych vicítila že se poblíž mě pohyboval. Když se naše pohledy střetly cítila jsem se jako pod rentgenem. Zvedl koutky svých rtů do nádherného úsměvu. Musela jsem se taky pousmát, ale ne tak šťastně jako on. Pořád jsem byla trochu naštvaná na ty tři krávy. Zatřepala jsem hlavou abych se zbavila špatných myšlenek.

„Jsme tu všichni?" ozval se hlas Tomma. Šla jsem blíž k němu aby mě náhodou nezapomněli započítat. „Výborně. Týmy si stoupnou k sobě a první v řadě bude nosič vaší vlajky" když to dořekl všude byl slyšet křik. Bylo mi jasné že kluci budou někde spolu, takže to nebude tak těžké najít svůj tým. A ještě lehčí to bylo když jsem zahlédla Kevina. Jestli jsem vám to neřekla tak je se mnou v týmu. Vydala jsem se směrem k němu. Stoupla jsem si jako poslední v řadě. Kluci si mě ani nevšimli. Teda až na Kevina. Opět jsem obdržela jeho vřelý úsměv. Chtěla jsem se taky usmát, ale on už byl otočený směrem k ostatním. „Všichni na svých místech?" ujistil se Tommy. „Ano" křikli všichni. „Takže teď půjdeme na louku a tam už je připravena první hra" mávl rukou ať jdeme za ním. Všichni se začali pohybovat a mířili za Tommym.

*

„Teď vám vysvětlím o co ve hře jde" odmlčel se. „Vaším úkolem je získat co největší počet papírků co jsou uvázané na támhletom stromě. Pozor. Můžete sbírat jenom papírky které mají barvu vašeho týmu. Papírky ještě neotevírejte, budou mít roli v další hře" řekl nám pravidla hry. „Seřaťte se do týmu a můžeme začít" zatleskal a převzal si od Jareda píšťalku. Začala jsem hledat kluky z našeho týmu. Ti už stáli na stanovišti a  asi si domlouvali strategii. „Tři, dva, jedna, teď" zavelel Tommy a všichni začali se svým plánem jak vyhrát.

„Coline ty jdi k tomu stromu a opři se o něj. Já ti výlezu na záda a sundám ty papírky. A Kevin je bude sbírat. Platí?" zavelel jeden kluk a ti zbylí ho poslechli. Šli k tomu stromu a začali si lést na záda. Hned jak se ten kluk co dával rozkazy svalil už po třetí na zem, začal být docela dost naštvaný. „Kluci?" oslovila jsem je. „Co chceš?" štěkl po mě jeden z nich. „Jenom co kdybych vylezla na záda tomu nejsilnějšímu a sbírala ty papírky" navrhla jsem. „N-n.." chtěl říct něco Colin ale Kevin mu nedal možnost. „To je super nápad" zajásal. „Ale vždyť to vymyslela ona" ukázal na mě ten u kterého si nepamatuju jméno. „Máš s tím problém?" pozvedl obočí Kevin a šel k tomu stromu. Většina už měla nejmíň pět papírků sundaných, a mi ani jeden.

„Vyskoč mi na ramena" vyzval mě Kevin. Poslechla jsem ho a pomalu mu vylezla na ramena. Pevně své ruce obmotal okolo mých nohou a silně je chytl. Projel mnou zvláštní pocit. Tam kde se jeho kůže dotýkala té mé, to příjemně pálelo. Do těla mi tím vysílal malé výbojky elektřiny. Když jsem si vzpomněla že bych asi měla začít sbírat ty papírky a ne jenom přemýšlet nad doteky Kevina, řekla jsem mu aby šel ještě o něco blíž. Natáhla jsem se jak nejvíc jsem mohla a začala trhat papírky...

Ahojky♡ těšíte se na Vánoce? Nevím jestli vydám kapitolu do Vánoc takže vám přeju vše nejlepší k Vánocům a šťastný nový rok♡

Papa♡

Double twins [Marcus & Martinus]✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat