Slavnost u Lockwoodů 2

175 9 0
                                    

POHLED ELENY
,,Ahoj Caroline. Jak se máš?" Byla jsem ve svém pokoji a telefonovala s Caroline. Zrovna jsem se s Jeremym vrátila od domu u jezera. V jedné ruce jsem držela mobil a druhou si vybalovala věci z tašky. ,,Ahoj Eleno. Mám se docela fajn. No a co ty? Jak sis užila dovolenou?" Zasmála jsem se a Caroline hned pokračovala. ,,Jo a víš, že přijel do Mystic Falls tvůj biologický otec?" Tak to mě dost překvapilo. John tu byl naposled před tím, než se tu ukázala Katherine. ,,Aha. Tak to je bezva. Dík za informarci Car." Falešně jsem se přitom usmála a posadila se na postel. ,,Eleno? Jsi v pohodě?" ,,Jo, jsem jen unavená. Nic hroznýho." ,,Dobře. Hele volá mě mamka, tak už musíme končit." ,,Tak ahoj." ,,Ahoj." Rozloučily jsme se a vypnutý mobil jsem položila na noční stolek vedle mé postele. Uklidila jsem ještě pár kusů oblečení do skříně a pak se šla dolů napít. Nějak mi po cestě sem vyschlo v krku. Vůbec nevím, kde je Jeremy s Jennou. Vylezla jsem z pokoje a šla dolů po schodech. V půlce schodiště se ozval malý rachot. Jako kdyby něco spadlo na zem. ,,Jenno?" Pomalu jsem šla po schodech dolů. Jenna se neozvala. Přišlo mi to zvlášní. ,,Jeremy?" Zkusila jsem Jeremyho, ale ten se taky neozval. Že by tu byl Damon nebo Stefan? Ne, to je blbost. Proč by tu teď v tuhle chvíli byl Stefan s Damonem? Sešla jsem schody a nakoukla do kuchyně. Panebože! V kuchyni na podlaze někdo ležel a měl něco zapíchnutého do břicha. Rychle jsem k němu přiběhla a já poznala Johna. ,,Johne?" ,,E...Eleno...za...za tebou." Vykoktal ze sebe. Prudce jsem se otočíla, ale nic tam nebylo. Z linky jsem popadla jednu čistou utěrku a opatrně jsem mu ten nůž vytáhla. Na ránu jsem mu přiložila tu utěrku a on si ji tam chytl. Nůž jsem sebrala ze země a dala ho do dřezu. Rychle jsem si vzala mobil, který vždycky máme v kuchyni a ihned zavolala záchranku.

POHLED KATHERINE
S úsměvem jsem nasedla do svého auta a jela směrem Grill. Po cestě jsem potkala jednu záchranku. Nejspíš ji zavolala Elena.

Po pár minutách jsem zastavila před Grillem a vešla dovnitř. Moc lidí tam nebylo.
*

*

Probudila jsem se v jednom hotelu tady v Mystic Falls. Možná si říkáte proč jsem nešla k Salvatorům. Nešla jsem tam kvůli Eleně a kvůli mému plánu, který mi pěkně vychází.

Dneska je ta slavnost u Lockwoodů a já tam půjdu. A navíc tam asi půjde i Damon se Stefanem. Pousmála jsem se a posadila se na posteli. Vylezla jsem z ní a přešla ke svému oblečení. Ozval se mi hladový žaludek a v tu chvíli mi na dveře od pokoje někdo zaklepal. Olízla jsem si horní patro zubů oblékla se. ,,Dále." S mým pozváním vešla nějaká celkem mladá žena. A taky nejspíš uklízečka. ,,Dobrý den. Jak jste se vys..." Dále to nedorekla protože jsem seu ní objevila upíří rychlostí a ihned se jí zakousla do krku. Ani nestihla zakřičet a já se od ní odtrhla. ,,Tohle si nebudete pamatovat. Byla jste tuto noc venku a napadlo vás nějaké zvíře. A teď běžte." Ona přikývla a pak odešla. Mmm, ta byla dobrá. Vzala jsem si klíčky od auta s mobilem a pak vyšla z pokoje.
Venku pred hotelem už na mé čekalo moje auto a já si do něj nastoupila. Rozhodla jsem se, že už pojedu k Lockwoodovým.

Přijela jsem k velkému domu, který vypadal dost luxusně. Auto jsem nechala na parkovišti a vydala se ke vchodu do domu. U dveří stál nějaký kluk a nejspíš vítal hosty.

Trochu mi připomínal starostu Lockwooda z roku 1864 na první slavnosti zakladatelů

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Trochu mi připomínal starostu Lockwooda z roku 1864 na první slavnosti zakladatelů.
Takže hádám, že je to jeho nějaký potomek. Takže to je buď vlkodlak nebo ještě zazím bezbraný člověk. ,,Ahoj Eleno. Taky jsi přišla?" ,,Ahoj, jo." ,,A neviděla jsi Matta?" ,,Ne promiň." ,,Dobre neva. Tak běž dál." ,,Díky." Usmála jsem se na něj a pomalu přešla práh dveří. Strašně se těším až mě oba bratři Salvatorovi poznají.
Vešla jsem tedy a někam se rozešla. Ani nevím kam.

Uběhly 3 hodiny a už se tu docela nudím. Najednou jsem zaslechla o kus dál Stefana s Damonem. A taky Elenu. Otočila jsem se a přitom do mě někdo strčil. Chystala jsem se mu na to něco říct, ale když jsem uviděla Matta, nahodila jsem opět pro mě lehký Elenin pohled a hlásek. ,,Promiň mi to Eleno. Spěchám za Taylerem. A nejspíš jsem nedával pozor na cestu a narazil do tebe." Omluvil se mi. ,,Ahoj Matte. Ne v pořádku. Stává se." On se při mé odpovědi uchechtl a já s ním. ,,Jasně. Máš pravdu. No a nevidělas ho?" ,,Taylera?" ,,Jo." No zkusím toho, co byl u vchodu. ,,Je u vchodu. Vítá hosty." ,,Jo díky. Tak ahoj." Rozloučil se a já si vzala jednu skleničku šampuse z tácku, se kterým prošel kolem mě nějaký chlap. Elena nejspíš někam odešla a já šla k Salvatorům. ,,Eleno, ty už jsi zpátky?" ,,Jo. Jen jsem si odskočila." Podívala jsem se ke vchodu sem do domu a tam Matt si o něčem povídal s tím Taylerem. Elena se už vracela a já musela opět odejít. Ach jo. Budu muset něco vymyslet.
A v tom mé napadlo si vzít aspoň jednoho ven. Hmm, tak třeba Stefana. ,,Stefane, nechtěl bys jít ven se projít?" Stefan se na mě podíval a pak na Damona. ,,Jen běžte. Já se tu mezitím nějak zevavím." ,,Dobre Damone, ale ne, že tu pak najdou něčí mrtvolu." ,, Neboj se Eleno. Své upíří já mám plně pod kontrolou." To upíří já řekl, tak potichu, jen aby jsme to slyšeli já se Stefanem. ,,Fajn. Tak zatím Damone." ,,Papa." Damon se vydal mezi lidi a já se stefanem jsme šli ven.
**
Zrovna jsme šli kolem malého jezírka a zastavili se u lavičky. ,,Přestaň s tím divadlem." Podívala jsem se překvapeně a zároveň zaraženě na Stefana. ,,Promiň, já nevím co myslíš." ,,No já si myslím, že víš, Katherine." Tak teď jsem byla vážně překvapena. Jak mě sakra mohl poznat? Vždyť jsem to měla pod kontrolou. ,,Dobře, tak jsi zjistil, že nejsem Elena. Šikovný." ,,Vím to od té doby, co jsi včera jela za Jennou a k Jeremymu. Damon to neví. Takže buď ráda, že to vím jenom já. Zatím." On se zvedl z lavičky a já udělala totéž." ,,No a jak jsi to zjistil?" ,,Před tím než jsi se vrátila zvenku, tak mi volala Elena, že se vrací od domu u jezera. No a pak mi to došlo." ,,Aha. No a Damonovi jsi to neřekl proč?" ,,Nevím. Možná jsem mu to nechtěl říct." To mě také překvapilo. Nenápadně jsem se usmála. Takže on pořád ke mně něco cítí a nechce, aby to Damon věděl. Přišla jsem k němu blíž a podívala se mu do jeho zelených očí. ,,Takže ty jsi mu to neřekl, protože by žárlil, že ano?" Nahodila jsem přitom svůj sexy úsměv a čekala na jeho reakci. ,,Možná jo, možná ne." Přisla jsem k němu blíž a dotkla se místa kde má srdce. ,,Stefane, já vím, že ke mně pořád něco cítíš. Nemusíš své city skrývat." On se zasmál a něco se chystal říct. ,,Myslíš, že tě miliju Katherine?" ,,No všechno je možné. Přece to nemusíš v sobě dusit." ,,Pravda je Katherine, že tě nemiluju." Trošku mě to zarazilo. ,,To si nepamatuješ na rok 1864? Tehdy jsi mě miloval a dokoce jsi mi řekl, že mě budeš milovat na vždycky." ,,Ne Katherine. Já jsem tě nemiloval. Ty jsi mě ovládala. To nebyla láska. Takže mě teď prosím nech být. A Elenu taky." Uchechtla jsem se a on se chtěl vrátit k oslavě. ,,No tak. Vždyť ke mně musíš ještě cítit." ,, Řeknu ti to takhle Katherine a říkám to naposled. Nemiloval jsem tě a nemiluju. Hele, upřímně tě nenávidím." Tak to byla poslední kapka. Upíří rychlostí jsem ze země sebrala nějaký klacek a zapíchla ho Stefanovi do břicha. ,,Nenávidíš jo? Tak si pamatuj, že ti ten tvůj věčný život pěkně osolím. Hmm, co kdybych se zbavila tady na této párty nějaké osůbky? Co ty na to?" On na to nic neřekl a já mu ten klacek zapíchla jseště hlouběji do břicha. On trošku zaskřehotal bolestí, ale to mi bylo v tu chvíli, tak docela jedno. A samozřejmě jsem taky pokračovala. ,,Mohla bych začít třeba někým z párty. Pak by šel na řadu třeba Matt. Po něm by mohla jít ta sladká Elenina kámoška Caroline. No a pak by byl náš budoucí vlkodlak Tayler Lockwood. A někam bych možná zařadila i Jeremyho s Jennou. No a nakonec by šla sama Elena. Tak doufám, že ti to nebude vadit." Dořekla jsem to a Stefan měl v očích strach. Strach o neviné lidi. On nemá rád, když v jeho okolí umírají neviní lidé. ,,Uděláš to a Damon tě zabije." Pousmála jsem se a vytáhla mu ten klacek z břicha. On se svalil na zem a snažil se pravidelně dýchat. ,,Damona se nebojím Stefane. No a teď už mi zbývá jen ti říct, sbohem." Rozloučila jsem se s ním a odešla.

Katherine PierceKde žijí příběhy. Začni objevovat