Opět na útěku

75 7 4
                                    

Pořád jsem ležela na tom samém místě s tím šípem namočeným v železníku. Nemohla jsem se skoro už ani pohnout, jak jsem byla zesláblá. ,,Noták." Řekl Damon a v tu chvíli se zámek konečně otevřel. Damon na nic nečekal a upíří rychlostí ke mně přiběhl. ,,Že...železník." Vysoukala jsem ze sebe a on se koukl na moje břicho. ,,Sakra." Ikdyž věděl co mu ta kytka udělá, chytl ten šíp a pomalu ho vytáhl. Mě se ihned udělalo líp a já se konečně pořádně nadechla. ,,Jak jste...to otevřeli?" Zeptala jsem se ještě trošku přiškrceně. ,,Pospěšte si vy dva. Klaus bude zuřit, jestli nás tu uvidí." Křikl na nás Stefan a oba jsme se na něj s Damonem koukli. Břicho se mi rychle zahojilo a já s pomocí Damona vstala. Upíří rychlostí jsme vyběhli ven a těsně před vchodem úplně ven jsem si vzpomněla, že nemůžu na slunce. Ihned jsem se zastavila. ,,Damone!" On se na mě otočil a se Stefanem se zastavili. ,,Co, zapomněla jsis manikůru?" ,,Ne Damone. Nemůžu na slunce! Já...Klaus mi sebral řetízek, který jsem měla na krku!" Damon mě rychle popadl a rozešel se. ,,Kam to jdeme?" ,,Tam kde ti sluníčko neublíží." To myslel tunely v podzemí? Stefan šel s námi. Upíří rychlostí jsme ptoběhly ty tunely a najednou byla tma. To nám to trvalo hodinu a třičtvrtě prověhnout? A to upíří rychlostí? Byla jsem docela překvapená. Asi ty tuneky byly hodně dlouhé. Opět jsme byli v lese a mě se vybavila událost s Damonem. ,,Á tady byl náš extrémní sex." Podotkl Damon a já mu dala pohlavek. Stefan na nás koukal překvapeně. Asi tomu nemohl uvěřit. ,,Počkat, vy dva jste spolu...tady v lese?" Pootevřela jsem pusu, že odpovím na Stefanovu otázku, ale Damon mě předběhl. ,,Jo, ale neber si to zle bratříčku. Jednou se ti to povede i s Elenou. Možná." No jasně. Já blbá. Zapomněla jsem, že Elena Gilbertová jěště žije. Já husa. V duchu jsem si dala ruku na čelo a pak se vrátila zpátky do reality. Damon měl na tváři úšklebek. ,,Hele můžeme už opět utíkat? Nerada bych byla potřetí chycena do Klausovi pasti." Povytáhla jsem na ně své hnědé obočí a rozešla se rychlou lidskou chůzí do lesa. Ti dva se ke mně přidali a pak jsem se rozeběhla upíří rychlostí na parkoviště, kde stála jejich auta. Sedla jsem si k Damonovi do auta na místo spolujezdce a on si sedl naopak jako řidič. ,,Kam to bude slečno Katharine?" Poušklíbl se na mě a já zadržela protočení očí. ,,Do Grillu Damone."  On nastartoval a rozjel se k určenému místu. Stefan jel celou cestu za námi a o něčem asi přemýšlel. Nojo. Zase jsem si vzpomněla na svou dvojnici a řekla si, že bych se jí mohla už konečně nějak zbavit. Přijeli jsme ke Grillu, ale Stefan jel nejspíš domů. S Damonem jsme vstoupili dovnitř a sedli si k baru. Tam jsme pili bourbon a pořád si o něčem povídali. Pořád nechápu, jak s ním můžu sedět v Grillu, chlastat a povídat si s ním. Vždycky jsem si tohle představovala s tím druhým bratrem. Ale musím uznat, že sex s Damonem je lepší než se Stefanem. Nad tím jsem se pousmála a hodila do sebe jednohoho panáka.

Katherine PierceKde žijí příběhy. Začni objevovat