Katherinin útěk 1.

91 6 2
                                    

Rána se mi zahojila a já jsem ten nůž někam položila. Nebyla jsem připoutaná k tomu křeslu, a tak jsem se zvedla. Musela jsem, ale dávat bacha na slunce. Kdyby mi to ten pomstichtivej idiot neodčaroval, pomocí čarodějky samozřejmě, můj denní řezízek, nemusela bych se tu kroutit přu vyhýbání se slunci. Upíří rychlostí jsem se přesunula přes malý pás slunce k rádiu a zapla ho. Ihned začal hrát nějaký song. Rychle jsem si z jedné skříňky vzala nějaký neprošlý alkohol a hned ho otevřela. Ještě jsem upíří rychlostí, i přes to pálící slunce, zatemnila všechna okna a tudíž v místnosti nebyl ani jeden kousíček denního světla.
Ta hudba byla, tak moc chytlavá, že jsem z toho začala tancovat. Různě jsem se kroutila a přitom popíjela z flašky.

Pohled Damona
Vešel jsem do obýváku a oči se mi zarazily na Stefanovi a Eleně. ,,Co se děje hrdličky?" Elena se na mě otočila a já si šel pro bourbon. ,,Katherine zmizela." ,,Tak proč neslavíte?" ,,Protože u ní není normální takhle brzo zase odjet." Napil jsem se ze skleničky a šel si k nim sednout na gauč. ,,Pán si o zlou mrchu dělá starosti jo?" Poškádlil jsem ho a Elena se na mě podívala vážně. ,,Co když jí má Klaus, Damone?" Poprvý se na mě Steff koukl a mě stekla poslední kapka ze skleničky bourbonu na jazyk. ,,Tak od ní budem mít konečně pokoj." Prázdnou skleničku jsem s úsměvem položil vedle sebe na stůl a v hlavě si užíval představu života bez Katherine.
,,Prostě mu zavoláš." ,,Cože, proč?"

Nechápal jsem, proč mám zrovna já volat Klausovi, aby pustil Katherine

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Nechápal jsem, proč mám zrovna já volat Klausovi, aby pustil Katherine.
,

,Protože proto.",,To je opravdu skvělý důvod Stefane."  Udělal jsem na něj falešný úsměv a on ani nemuk. ,,Eleno, ty snad máš lepší nápad ne? Že nechceš zachránit tu sobeckou mrchu?" Otočil jsem se s nadějí v očích na Elenu. ,,Hele, vím, že Katharine je mrcha, ale  projednou by jsme jí mohli pomoct." Tak si ze mě děláte srandu?  ,,A co když už je po ní hm?" ,,Damone, prosím."  Řekla Elena. Koukl jsem se na Stefana a on vstal, přišel ke mně a položil ruce na má ramena. ,,To zvládneš Damone. Klaus tě přece nekousne." Setřásl jsem jeho ruce a naštvaně si vyndal z kapsy mobil. ,,Fajn. Ale až mě pan vražedný zabije, bude to na vás dva." Elena přikývla a já si dal vytáčející mobil Klausovo číslo k uchu. Chvilku to vyzvánělo, ale pak  to Klaus vzal. ,,Kde je Katherine? " ,,Taky tě rád zdravím Salvatore."

****
VEČER

POŘÁD POHLED DAMONA
Bral jsem si na sebe svou koženou bundu a Stefan se obouval. ,,Vy jdete, tak já taky." Rozhodla se Elena a chtěla projít dveřmi ven. ,,Nee, nikam nejdeš. Prošla bys dveřmi a hned by tě Klaus zabil. A to by pak Stefan byl smutný a spapal by nějaký nevinný lidi." Stefan si pro něco ještě skočil nahoru a zůstal jsem tedy s Elenou sám. ,,Já vám, ale chci pomoct. Proč to nechápeš?" Pomalinku se začínala zlobit. Bylo to na ní vidět. Ruce skřížený na prsou a naštvaný obličej. ,,A proč ty nedokážeš pochopit, že tě tam nechceme. Tahle rychle (luskl jsem prsty) by ti zlomil vaz a ty byses už neprobrala. Nebo chceš mít v těle upíří krev?"
Elena si nahlas povzdechla a Stefan se konečně vrátil. To je hrůza, jak je Elena strašně tvrdohlavá.
,,Můžem?" Zeptal se Stefan a Elena něco chtěla říct, ale já se na ni koukl s přísným pohledem. A tak nic neřekla. ,,Jo. Můžem." Vyšel jsem z domu, ale dveře nechal otevřené. ,,Neboj. Budu v pořádku." Řekl Stefan. ,,Dobře." Dali si pusu a Stefan šel ven za mnou. Rozeběhli jsme se oba upíří rychlostí do lesa a díky našemu slvělému zraku viděli na hodně metrů před sebe i v té nejhlubší tmě. 

Katherine PierceKde žijí příběhy. Začni objevovat