Katherine Pierce

Jako za starých časů

Pochopila jsem, že Stefan chce řešit asi něco důležitého. A tak jsme s laskavou Caroline odešly do vedlejší místnosti. Jsem si vědoma, že tohle není úplně obyčejné mé chování. Normálně by tam Katherine Piercová zůstala a provokovala je hláškami o Eleně. Ale mám plán, jak se zbavit Eleny napořád. A plán je takový, že se stanu milou a laskavou Katherine Pierce a až to budou nejmíň čekat, zabiju oblíbenou dvojnici. A bratři Salvatorovi budou opět mí.

Vešly jsme do nějakého pokoje a já si sedla ihned do křesla jako pravá dáma. Chvilku bylo ticho, kterè musela zrušit naše Barbie. ,,Proč tu jsi Katherine?" podívala jsem se na ni s milým, ovšev falešnÿm úsměvem. Ta holka mi neskutečně leze na nervy. Neměla jsem ji ráda předtím, nemám ji ráda i teď. ,,Jsem tu, protože mám Mystic Falls opravdu ráda milá Caroline." Ona se na mě celou tu dobu dívala s kamennou tváří. ,,Já si myslim, že jsi sem přijela jenom kvůli Damonovi a Stefanovi." Potichu jsem si povzdechla a vyměnila si překřížené nohy. ,,No, né, že by to nebyla pravda, ale to ti říkat nemusim." Podívala jsem se na ni opět falešným omluvným úsměvem a z obýváku jsem zaslechla zajímavou otázku od Stefana. ,,Co s ní tu jako budem teď dělat Damone? Určitě sem přijela dělat akorát, tak problémy." Ta poslední věta mohla být víc s citem Stefe. Caroline se mě opět na něco ptala, ale já se radši věnovala víc rozhovoru kluků. ,,Určitě sem přijela kvůli tobě bratříčku, tak si to užij." Určitě se při tomhle Damon ušklíbl.
Rozešel se do svého pokoje a já se rozhodla, že bych mohla jít za ním, aby si nemyslel chudáček, že jsem tu jenom kvůli Stefanovi. Damon zabouchl dveře od jeho pokoje a já se s úsměvem zvedla a nechala tam Caroline samotnou. Vydala jsem se pomalým tempem za Damonem a představovala si jaké to bude opět bez Eleny. Jen já, Stefan a Damon. Jako v roce 1864. Na mé tváři se objevil úsměv a já konečně stála před dveřma do Damonovy ložnice. Vzala jsem za kliku a otevřela je. Když jsem vešla dovnitř, zavřela jsem za sebou a pomalou houpavou chůzí šla k Damonovi. Byl na posteli a v ruce držel nějakou knihu. ,,Nazdar Katherine. Co chceš?" Posadila jsem se na jeho postel a pomalu si k němu lehala. ,,Nic. Jen jsem se přišla na tebe podívat." Použila jsem na něj svůj okouzlující úsměv a on se na mě konečně podíval. ,,Jak vidíš, nezlobim, tak zase bys mohla jít. Sbohem." Ooo Damonek je snad smutný. Opět vrátil pohled ke knížce, kterou měl pořád v ruce. ,,Ale noták Damone. Buď hodný kluk a já vím, že mě pořád chceš." Řekla jsem to svůdně a on se na mě ani nekoukl. Pomalu jsem se k němu začala přibližovat až byl můj obličej pár cm od toho jeho. Toho jsem ihned využila a spojila tak naše rty. Chvilku mu to trvalo, ale pak začal spolupracovat. Mezi polibky jsem se přesunula na něj a on položil knihu.
Damon dal své ruce na mé boky a já ty své obmotala kolem jeho krku. Po chvilce se odtáhl a hned na to mě ze sebe schodil. ,,Tohle na mě už neplatí Katherine. A najdi si jinou ložnici. V tomhle baráku je jich dost." Pf. Taková drzost. Naštvaně jsem vstala z postele a otočila se na něj. Opět měl oči jen pro tu knihu a já naštvaně odešla za tím druhým bratrem. Ten by aspoň mohl být rád.

Ahoj lidičky, opět je tu další kčást. Snad se vám líbila. A omlouvám se, že dloooouho žádná nevyšla.

No, tak se zase uvidíme u další kapitoly. Tak ahoj.