Středa 31.12. - konec

700 16 7
                                    

Silvestr mě vždycky donutí přemýšlet o tom, co jsem za ten rok udělala. A musím říct, že letos toho bylo opravdu hodně. Například v lednu jsem navštívila Rusko a zúčastnila jsem se maturitního plesu naší školy, v březnu jsem si na lyžích zlomila nohu, což znamenalo, že jsem musela přestat s bruslením asi na necelé dva měsíce, takže jsem ukončila tuhle sezónu o něco dřív. V létě jsem odjela na necelý měsíc na jazykový pobyt na Maltu, kde jsem studovala angličtinu, zároveň jsem si začala dělat autoškolu, kterou jsem využila v říjnu, kdy jsem oslavila osmnáctiny, takže jsem si poté udělala i řidičák. Ráda bych podotkla, že napoprvé!

Největší změny ovšem přinesl prosinec... Spoustu krasobruslení, několik nových přátel, ale hlavně rozchod a zároveň nového přítele. A nesmím zapomínat na kvalifikaci na mistrovství!

Teď když se za tímhle rokem poohlédnu, řekla bych snad jedinou věc. Jsem za to všechno neskutečně vděčná, jak za to špatné, tak za to dobré. Život totiž není automat na Coca-Colu, a proto musíme očekávat, že to nebude jenom pohádka.
Jsem ráda za každý úsměv, za každou slzu, za všechny prosluněné dny i za všechny bouřky, to je totiž něco, co dělá ten rok takový, jaký je a bez těhlech věcí, by to byl strašný stereotyp. Představte si, že každé ráno vstanete a váš den bude úplně stejný, jako ten předchozí. Přestalo by vás to bavit už druhého dne, takže jsem vděčná za tohle všechno.

Děkuju za to, že právě sedím na gauči, zabalená v dece, v objetí kluka, kterého miluji, v obklopení mých nejlepších přátel, ztracená ve svých myšlenkách s úsměvem na tváři. Teď totiž můžu říct, že jsem opravdu, ale vážně nefalšovaně šťastná...

Teď jen doufat, že "Jak na Nový rok, tak po celý rok" platí.

A jsme u konce...
Chtěla bych hrozně moc poděkovat vám, co jste příběh četli a dávali mu hvězdičky, protože si toho neskutečně vážím.
A víte co? Tenhle příběh mi trval napsat necelý rok, první část jsem totiž publikovala 5.12.2017, takže za konkrétně čtyři dny to bude rok. Jo, i takhle krátký příběh může být psán tak dlouho. A právě na tomhle bych chtěla zapracovat, na tom publikování.
U tohohle příběhu bude následovat korekce, takže budou vycházet updaty jednotlivých kapitol...

Děkuji, Mia. ❤



Ona byla led a on čepelKde žijí příběhy. Začni objevovat