Můj milý nepříteli (Stony)

Rychlovka (15+)

Ahoj, další kapitola je tu. Jo opět to trvalo ale je to tady. Je to takové...pestřejší takže je to na uváženou ale s tím já nic neudělám.

Pro jistou že jsem tuhle zajímavou situaci ustál, jsem se napil vody. Uvědomil jsem si, že bych momentálně docela ocenil příchod číšníka, protože už to začínalo zacházet do té situace, kdy se za každou cenu snažíte vytáhnout z rukávu nějaké téma, o kterém by se dalo bavit. Jelikož nám oboum absolutně došla témata pro debatu, nemohlo následovat nic jiného nežli to trapné ticho jistě oblíbené námi všemi. Naštěstí to bylo asi dost vidět protože když už jsme byly oba úplně na dně. Po pár chvílích tedy přišel náš vysněný číšník s talíři. Takřka než řečí nám rozdal talíře a tiše odešel. Já se bez váhání pustil do svého jidla. Každé sousto jsem pečlivě šoulal v ústech tak aby byly mé chuťové buňky schopny zachytit co možná nejvíc chutí. Na Stevovi bylo vidět že si jídlo také vychutnává. Prakticky jsme spolu během jidelního procesu nepromluvili.

Oba jsme dojedli a položily příbory na talíře.
,,Tak co pane Vybíravý? Byl to zážitek takový jaký jste si představoval?" Položil jsem Stevovi a otřel si ústa ubrouskem.
,,Cože? A od kdy já jsem vybíravej? Jedinej kdo tady má se vším problém bejváš ty." Obrnil se Steve.
,,Já nemám se vším problém. Jenom chci říct svůj upřimnej názor. Asi jsem drzej jak malej harant ale mě to ani nevadí. Už jsem si zvykl. A vy si pane Vybiravý začněte pro jistotu taky zvykat." Řekl jsem mírně ďábelským tónem.
,,Ale mě by třeba zajímalo jak ti chutnalo. Chápu že ty seš na to už za ty roky za vodou celkem zvyklej, ale furt můžeš udělat chybu ve výběru vhodného pokrmu. Mimochodem začínám hovořit jako bych byl zkušený ochutnavač. Až nám krachne práce, která teď stejně není, tak vím na jakou cestu se vydám. Budu nejstarším profi ochutnavačem jidla v historii USA." Řekl Steve zasněně a velkolepě s pochopitelnou nadsázkou.
,.Měl bych se nad sebou možná zamyslet, jak to tak vidím. Když už ty máš naplánovanou budoucnost a já netuším co budem dělat zítra. No aspoň vím s kým ten den budu trávit." Nenápadně jsem položil ruku na tu Stevovu. Ten se na naše ruce letmo podíval a usmál se sobě pod vousy, ovšem já jsem si toho jaksi všimnul.
,,Ať už to půjde dál jakkoli, na tyhle chvíle jen tak nezapomenu. Možná kdybych měl alzheimera tak jo, ale jinak to nevidím reálné že bych na tebe dokázal zapomenout." Řekl Steve a byl opět dosti smutný jak už několik okamžiků před tím.
,,Pokusím se ti nedat důvod na mě zapomenout." Řekl jsem a mírně se koutky usmál. Steve přikvyvl a sáhl po jídelníčku, který otevřel na straně s alkoholickými nápoji. Lístek rychle prolétl očima a opět jej zavřel.

Po chvíli hrobového ticha, se mě Steve podlézavě zeptal zda si to přecejen nehodlám rozmyslet.
,,Tony fakt si nechceš dát něco zajímavějšího na pití?"
,,Jak už jsem jednou říkal ne. Už se mi daří abseinovat relativně dlouho. No...sice jsou to asi 3 dny, ale nevadí. Pořát je to pro mě úspěch. Asi jsem tě zklamal ale já jsem na to docela zvyklej nevyhovat požadavkům lidi. Ale upřímně jsem za to docela rád." Nečekaně jsem se rozmluvil a opustil naše předchozí téma.
,,Když se teda pít nebude tak si to osladím dezertem." Oznámil Steve veselým tónem a opět začal sahat po jídelním lístku který před chvíli zavřel. Tentokráte samozřejmě na straně s dezerty jak jste jistě předpokládali. Začetl se do lístku a já ho s nadšením pozoroval. To jeho velké soustředění na výběr pouhého dezertu mě udivovalo. Měl jsem v tu chvíli pocit jakobych mu snad viděl do hlavy. Jak o každém jídle přemýšlí, jestli stojí za to si ho dávat či ne.
Byl jsem tak zabrán do myšlenek všeho druhu, když v tomu slyším jak někdo jakoby z dálky volá mě jméno.
,,Tony Tony haló. Jseš tady se mnou?" Hlas patřil ustaránému Stevovi který se mě snažil probudit z toho mého tranzu dá-li se to tak vůbec nazvat. Snažil jsem se rychle vrátit do reality kterou velmi rád sdililm se Stevem.
,,Jo už jsem snad v pohodě. Promiň, nějak jsem se nechal tebou unést. Mám pocit že tohle má nějakej název." záměrně jsem se na chvíli odmlčel. ,,Asi se tomu říká ....myslím láska." Posnažil jsem se působivě zakončit větu. Steve v tom mometě úplně celý roztál. Nenápadně mi pohladil ruku.
,,A co ten tvůj dezert? Vybral sis něco vůbec?"
,,Ale jistě že. Co jiného lepšího nežli čokoládový dort, když teda nepočítám tebe samozřejmě." Já se zasmál Stevevově lichotce.
,,Nechci to sem úplně tahat, ale chtěl...." Můj pokus o debatu co se týká té mrtvé, přerušil Steve když informoval číšníka o tom že by si rád dal čokoládový dort. Steve se srovnal i se sakem, které mu mimochodem slušelo jak nikomu jinému.
,,No to Tony, co jsi mi to chtěl?" Zeptal se mě Steve.
,,Nic. Radši nic lásko." Řekl jsem s těží. Nešlo si nevšimnout toho že potom co Steve uslyšel slovo ,,lásko" úplně se mu rozzářily oči.
,,Nechci nám zničit tenhle vzácnej moment." Dodal jsem po chvíli.
,,Jak myslíš. Každopádně jsem docela zvědav jak bude chutnat ten čokoládovej dort. Vždycky si dám čokoládovej tudíž mám co porovnávat." Oznámil mi nadšený Steve. Byl jsem hrozně rád že je zase šťasten.
,,Jo vidíš, já jsem si chtěl objednat aspoň kafe. Abych tady teda neseděl s prázdnou." Řekl jsem a v zápětí prošla číšnice okolo našeho stolu. Já samozřejmě neváhal a objednal si své velmi oblíbené kafe. Poté co jsem číšníci poprosil o kávu, ona spokojeně odešla. Dalo by se domýšlet to že třeba tuší že by při troše štěstí mohla dostat vyšší dýško než většinou. To je samozřejmě jen moje šilená teorie.

Steve si vzal svůj mobilní telefon do právě ruky, poté co mu cinkla SMS. Já neváhal a ze svých úst vypustil snad ten nejohranější vtípek světa.
,,Steve, můžu se tě zeptat s kým mě podvádiš?" Ten se na mě ironicky podíval a beze slov si dále datlil všemožné i nemožné věci. Já ho chvíli nechal ovšem pak to už i mě přestalo bavit.
,,Steve co takle se věnovat spíš lidem který s tebou sdílejí svoji realitu teď a tady? Oni počkaj, teď jsme na řadě my dva. Mimochodem kdo ti vlastně ukázal tyhle vymoženosti naší doby?" Zeptal jsem se možná trochu šťouravě.
,,Toho člověka ty neznáš a pro mě už abych řekl pravdu ale absolutně nic neznamená." Odsekl Steve a napil se své perlivé vody. V tuhle chvíli přišla číšnice jak se Stevovým dortem tak mým šálkem kávy. Číšnice vše položila a opět pokorně s úsměvem pod vousy odešla. Steve se nadšeně pustil do svého dortu a já se konečně napil té úžasně voňavé kávy.

(Část 15+ řekla bych😬😂)
Když jsem naposledy upil ze svého šálku s kávou, dlouze jsem se povídal na Steva. Stále v ruce svíral vidličku a po kouskách ujídal svůj čokoládový dort. Já se po chvíli zvednul.
,,Kam jdeš?" podíval se na mě sklesle blonďák.
,,Jen si potřebuju odskočit," utěšit jsem ho při pohledu do jeho modrých očí.
Když jsem odešel, zamířil jsem směrem k toaletám.
Po tom obřadu co se tak na záchodech obvykle dělá, jsem stál u umyvadla a myl si ruce.
Najednou se otevřeli dveře. Vešel jimi Steve.
,,Copak?" usmál jsem se na něj.
On mi úsměv oplatil a obmotal mi ruce okolo pasu. Jeho hlava se mi zabořila do mých černých vlasů, a začal nerovnoměrně dýchat.
,,Miluju tě," špitl potichu.
,,Já tebe víc," sladce jsem mu odpověděl.
,,Já tebe nejvíc," zvýšil svůj stisk obětí a začal mi olíbávat šíje a krk.
Svými dlaněmi mi začal přejíždět po břiše. Jednou rukou mi zabloudil na opasek a druhou vyjel až na krk, kde pokračoval na obličej, kde mě začal toužebně hladit po tváři.
Po chvíli jeho dokonalých doteků mě zatáhl do jedné z kabinek, které byli za námi.
Ihned co se za námi zabouchli dveře, jsem uslyšel jak někdo vstoupil na záchody a zastavil se u umyvadel a pustil vodu. Mne se strachem z odhalení zatajil dech.
Steve si na záchodu přiklopil prkýnko a sedl si na něj, mezitím když mi rozepínat poklopec společně s páskem.
,,S-S-Steve, tady ne," špitnul jsem směrem k němu, když jsem ucítil jeho prsty na svých boxerkách.
,,Neboj zlato, jen buď v klidu," usmál se a dál se věnoval mému rozkroku.
Ani jsem se nenadál a už moje přirození svíral svými dlouhými prsty. Něžně olíbal jeho špičku než si ho celé strčil do pusy.
,,Miláčku...," protočil jsem slastí panenky a prsty mu zajel do světlých vlasů.
On svými ústy za dokonaleho použití jazyka rychleji a rychleji přirážel, než mě přivedl k úplnému vrcholu.
Abych nás neprozradil, křečovitě jsem při tichém vzdechu otevřel pusu a Stevovi jsem div nevytrhal vlasy, které jsem svýral mezi prsty.
,,Chutnáš úžasně," špitl kapitál, když mi líbal špičku penisu pokryté zbytky spermatu.
,,Líp než ten čokoládový dort?" zeptal jsem je při skousnutí spodního rtu.
,,Mnohem," usmál se když mi naposledy políbil přirození a vrátil mi ho zpět pod boxerky a zapnul mi poklopec.
,,Doma budu chtít odměnu," ušklíbl se Steve a políbil mě.
Pak jsme se jen ujistili, že venku nikdo není a vyšli jsme z kabinky.

Jak možná můžete poznat, opět jsem to nepsala sama. Takže mi zase pomohla JulieDowneyMorgan. Které tímto děkuju že to pro mě napsala protože já bych měla špatný svědomí. 😂

A jen tak pro info už se řítím do cíle téhle asi zbytečně dlouhé cesty.  Děkuji za přečtení, hodnocení a všechno. Takže nashle u další kapitoly