Můj milý nepříteli (Stony)

Ráno

Po tom všem co se stalo za jediný večer jsem překvapivě rychle usnul. Když jsem se ráno probudil, ležel jsem vedle roztomile spacího muže se, kterým jsme společně prolomili naše ledy. Díval jsem se na něj. A to tak dlouho až jsem se sám cítil jako bych byl nějaký úchyl. Když jsem se donutil vztát šel jsem do koupelny. Snažil jsem se vzpomenout si na každý detail včerejší noci. Byl jsem tak rád že jsem včera nic nepil, protože abych byl upřímný snad poprvé jsem si pamatoval skoro vše co se mezi námi stalo. Když jsem však přišel do kuchyně, skoro jsem se pozvracel. Všude byl spermat. Všechno jsem rychle utřel. Kdyby tohle viděl Steve ještě by mě seřval a dal by mi kopačky. Moc dobře jsem věděl, že on taky nic nepil. Tudíž by si všechno pamatoval. Když jsem umyl teď už smradlavou hadru. Vzal jsem si pánev, ale ještě před tím jsem si jako správný blázen po takové noci, nalil panák vodky. Rychle jsem to do sebe kopl a udělal 4 vajíčka na způsob volského oka. 2 pro mě a 2 pro Steva. Když jsem je dodělal a dal na talíře, zrovna přišel nadšeně vypadající Steve.

,,Ahoj lásko, jak si se vyspinkal?" Začal mi říkat zdrobněliny a podobná slůvka, která jsem od něj včera v noci neslyšel.
,,Steve prosím, ty slova si nech. Včera když jsi mě brutálně ojel, a víš že to bolelo jsi neřekl ani jedno. Řekl jsem rázně. Vážně mě to bolelo a on se ke mě choval jakobych necítil bolest.
,,Ježíš Tony, ty seš taky případ. Víš co znamená slovo romantika?"
,,Jo, ale rozhodně ne to že mě bolestivě ojedeš a pak mi vykládáš cosi o tom že nevím co je romantika! Dneska si asi ani nesednu." Dupl jsem si a se slzami v očích odešel do koupelny. Chvíli jsem si vylíval vztek před zrcadlem, pak jsem to vzdal a šel zpátky za Stevem.
,,Steve promiň . Je to pro mě těžká situace. Ono to sice vypadá že ne ale fakt je. Jsem celebrita a lidi mě jako takovýho buzeranta neznají." Řekl jsem naprosto otevřeně.
,,Ale takovýhle "buzeranti" drží pospolu. Řekl zase tím svým medovým hlasem.
Steve se zvedl ze židle, přišel ke mě a prohrábl mi vlasy. Poté mě objal. V jeho oběti jsem se cítil tak nějak v bezpečí. Dal mi pusu na čelo a řekl že už musí kamsi jít. Já mu pusu vrátil a doprovodil ho ke dveřím. Když odešel pozdravil jsem Jarvise.

,,Čau Jarve, vítej zase zpátky." Pozdravil jsem ho.
,,Dobrý den pane Starku, měl jste mužskou návštěvu že?"
,,Jarve jak o tom víš?" Zeptal jsem se ho rázně a upřímně jsem to vůbec netušil.
,,Nevypnnul jste mě pane." Oznámil mi.
Já byl trochu vyděšen.
,,Ttttakkkže tys všechnoooo viiiiděl a slyšel?" Vykoktal jsem ze sebe otázku a cítil jsem že jsem v háji.
,,Ano přesně tak." Vykul jsem oči
,,Jarvisi hlavně to nikdy nikomu neukazuj. Kdyby se to Steve dozvěděl mohl by si myslet že jsem to točil jako...... jako pppporno!" Začal jsem panikařit. Jarvis se mě snažil uklidnit. Po nějaké době se mu to podařilo.
,,Můžete to ze mě vymazat."
,,Proč jsi to neřekl hned Jarve!" Měl jsem radost. A na druhou stranu jsem byl naštvaný.
,,Má to jeden háček."
,,Háček? Proč všechno řešení musí mít háček?"
Zeptal jsem se tak naivně, že jsem si připadal jako největší pitomec na světě.
,,Háček je v tom že abyste ze mě mohl něco vymazat musíte se na to nejdříve podívat."
,,Kterej pitomec tohle zas vymyslel?"
,,Nechci Vám shazovat ego, ale obavám se že Vy pane."
,,Hmmmm."
,,Pane,chcete to opravdu vidět?" Zeptal se mě Jarvis a i z jeho robotického hlasu byly cítit obavy.
,,Jarvisi....ne! Nechci to vidět, protože se obavám, že už bych se s nikým nikdy nevyspal a to já v této situaci nechci ryskovat." Řekl jsem rozhodnutě.
,,Já ho budu držet v tajnosti ale abyste měl jstotu, můžete to video zakódovat."
,,A nebudu se na to doufám muset koukat že ne?" Zeptal jsem se trochu nejistě.
,,Ne pane, můžete být v klidu."
,,Tak to je dobře. Jdem na to."

Zakódoval jsem Jarvisovo video aniž bych ho viděl. Byl jsem tak rád, že se mi to povedlo. Docela dlouho jsem nepil (teda až na tu ranní vodku) a tak jsem si nalil dalšího panáka. Opět jsem ho do sebe kopl a byl jsem spokojený. Tak jak už dlouho ne.

Celý dnešní den jsem byl ale proklet. Byl jsem proklet člověkem se kterým jsem nejen strávil naprosto úžasnou noc, ale i prolomil společné ledy a našli jsme klíče k našim poutům které nás sužovaly. Přemýšlel jsem o tom co nás k sobě vedlo. Však jen chvíli. Protože jsem měl zase jen takové to přemýšlení než konce a bez odpovědi.

Večer se ozval telefon.
,,Máte zprávu od Steve." Mobil jsem měl v druhém pokoji. Já se k němu rozletěl div se nepřerazil. Otevřel jsem mobil a četl.
,,Ahoj lásko, moc mě mrzí že jsem od tebe musel tak brzo odejít. Fakt to nešlo odložit. Co se zítra ráno sejít v kavárně? Třeba v 10:00?"

Moje duše už zase skákala dva metry vysoko. Odpověděl jsem že to ráno platí. Byl jsem opravdu šťastný. (Vím že tuto větu už opakuji několikrát ale šťastnější jsem vážně ještě nebyl a bohužel někdy nedokážu koordinovat své emoce)

Nějakým záhadným způsobem už bylo 15:00 a já si znovu pokoušel vařit jídlo protože abych byl upřímný dost mě to bavilo.

Ahoj, po delší době jsem tady s pokračováním. Kapitoly teď asi nebudou vycházet úplně pravidelně protože je radši dělám delší a podstivě a dám si na čas. Než abych spěchala a bylo by to krátké a nekvalitní

Doufám že mě pochopíte.

Pokud by se vám tohle mé pokračování líbilo, můžete zanechat ⭐️ nebo tak. 😄