Je to tu Kooku, to zvládneš. Jediné co musíš udělat je jen lehký pohyb zápěstím a budeš přihlášen. Proč jen jsi pořád takový srab. Nadával jsem si a přitom hypnotizoval onen dopis. Dopis, který mi měl změnit život.
,,Na co tak dlouho čekáš chlapče?"
Ozval se jemný smích starší paní.
,,Co- oh... paní Choi."
Usmál jsem se zářivě, stále svírajíc svůj dopis v rukou. Byla to moje dlouholetá sousedka. Měl jsem ji opravdu moc rád. Byla to jako chůva.
,,Tak co tu tak dlouho vyvádíš Jungkookie?"
Opět se zasmála.
,,Mám strach..."
Zamumlal jsem a podrbal se na zápěstí. Sklopil jsem pohled a ruce nechal volně kolem svého těla, div mi zalepený dopis nevyklouzl z rukou.
,,Notak, víš co jsem ti vždy říkala..."
,,Strach lže a ty mu věříš."
Šedovlasá žena ke mě přistoupila a pohladila po vlasech.
,,Tak na co čekáš"
Opět rozzářila okolí jejím úsměvem.
,,Máte pravdu."
Řekl jsem a nevratně vhodil bílou obálku do malé poštovní schránky. Hlavou mi proudilo spoustu pocitů. Očekávání. Hrdost. Radost. Ale hlavně strach.
To byla v tuto chvíli má jediná překážka, ta úplně první.
---
Ahoj? :D
Děkuju, že jste klikli právě na můj příběh. Doufám, že vás oslovil. Těším se na vás v další kapitole.
A_ <3
ČTEŠ
Born Singer
FanfictionJungkook, devatenáctiletý chlapec, je již od malička svými milujícími rodiči veden ke zpěvu, který je pro něj prakticky vše. Netuší však, jaké ztrasti mu život kvůli tomu přichystá. ⸺ krátké kapitoly boy x boy vulgární výrazy 18+