thirty-seven; video

346 28 6
                                    

Byl jsem nadšený, dnes bude poslední den tréninku a pak nám Joon zdělí den našeho debutu. No není to přímo pohádkové? Ano...je.

,,Tae? Jen si koupím něco k snídani...uvidíme se." Mávl jsem na něj a se stálým úsměvem jsem zabočil do malé pekárny, kde jsem si koupil jahodou taštičku. Na dobrý den, dobré jídlo. S úsměvem jsem zaplatil a už byl opět na cestě. Měl jsem teď ještě větší zpoždění... bezva Kooku.

Po cestě budovou jsem do sebe tu dokonalost nacpal a s drobky u pusy už upaloval poslední dlouhou chodbou. Zastavil jsem se před bílými dveřmi s mléčnými okny a naposledy se nadechl, než jsem s úsměvem vstoupil do místnosti. ,,Ahoj kluci-"
Hladina mého hlasu se okamžitě změnila ze šťastného na tichý, když jsem spatřil kluky stát v kroužku uprostřed místnosti. Hleděli do telefonu, ale pak se jejich pohled obrátil na mě.

,,Co...se děje?" S nervózním úsměvem jsem k nim popošel, načež si oni jen vyměnili pohledy. Co se tady sakra stalo...

,,Co je tohle Kooku..." řekl Gi a otočil na mě telefon. ,,T-To... jak jste-" všichni se na mě s lehkým opovržením koukali. ,,J-já- Jimine..." vydechl jsem z posledních sil a pohleděl na malého blondýna, který na to vše hleděl z povzdálí. Bez jediného slova jsem se otočil a utíkal pryč. Musel jsem odtud.

,,Kookie!" Něčí hlas mě volal...zřídka si pamatuji, komu vlastně patřil.

A co teď? Teď...sedím zamklý ve svém pokoji a sedě na studené podlaze nechávám všem slzám volný prostor. Marně vnímám Taehyungovo prosení abych mu otevřel. Jediné co mám před očima... je ta scéna.

,,Jungkookie...nech toho, všichni tu pijeme... není to nic špatného." Snažila se mě přesvědčit mladá dívka s růžovým přelivem sedíce vedle mě kolem kulatého stolu společně s ostatními. ,,Víte, že nerad piju...navíc mi nebylo osmnáct-" byl jsem přerušen jejím prstem na mých rtech... ,,Do dna králíčku..." zasmála se a pozorovala, jak do sebe liju jakousi...tekutinu?

Další a další alkohol v krvi už se na mě značně vybarvil... ,,Pojďme na parket." Zavrněl jsem své nejlepší kamarádce do ucha a chytl ji za ruku. ,,Teď ne Jungkookie..." uculila se na mě, načež se opět vrátila k její předešlé konverzaci. ,,Eunjii! Notaak." Zavrávoral jsem a pak se rozešel, pro mé opilé já neznámo kam.

Štiplavý kouř, ohlušující hudba, smích všech těch mladých i starých lidí a najednou- naráz. ,,Jeee, do-obrý den panee."

,,Kurva-" udeřil jsem pěstí do země. Bolest mi doslova pulzovala rukou a to jsem teď skoro ani nevnímal.

,,Jak se to mohlo stát."

_______

Ehmmmmmm...
Ehmmmmmmmmmmm...
Ehmmmmmmmmmmmmmmmmm...
A-ahoj?

Born Singer Kde žijí příběhy. Začni objevovat