Dívka z Kruvalu

32. Kapitola 🎆🎆

,,Dělej Remusi!" volal James na svého kamaráda, když běželi chodbou ke kabinetu profesorky přeměňování.

,,Z tohohle bude průšvih. Možná i vyloučení," mumlal potichu Remus, ale i přesto běžel dál.

Když trojice chlapců doběhla až ke kabinetu profesorky McGonagallové, počkali ještě na svého obézního kamaráda.

Sirius vzal za kliku a pokusil se otevřít dveře.
Neúspěšně.
Remus přistoupil ke dveřím, vytáhl hůlku a kouzlem Alohomora odemkl dubové dveře.

Úlohy byly jasné.

Peter bude hlídat přede dveřmi a když někdy půjde, zapíská.
Sirius obarví profesorčino oblečení na křiklavé barvy.
Remus a James obarví zbytek kabinetu na růžovo.

Trojice chlapců vešla do kabinetu. Obezřetně se rozhlédli kolem sebe.
Nikde nikdo.

Sirius přešel k velké dubové skříni a otevřel. Vykouklo na něj asi pět stejných zelených hábitů, několik špičatých klobouků, pár nočních košil, spodní prádlo (,,To je něco!") , a dokonce i pár kusů normálního oblečení.

,,Má to tu hezký," podotkl Remus, který se rozhlížel kolem sebe.

Byla to pravda.
Stěny byly vymalovány krémovou barvou a v rohu stáka dřevěná postel s nebesy, jejíž závěsy byly zatažené.

Vedle postele stál dřevěný noční stolek, na němž byla položená kniha a sklenice s vodou.

V dalším rohu stála skříň (,,Zdá se mi to, nebo je Minnie sto let za opicema?" pozvedl James obočí).

Na stěně naproti dveřím byl krb, na jehož římse byly nějaké fotografie.

Samozřejmě nesměla chybět menší knihovnička, psací stůl, koberec, pár obrazů, křeslo, rozevřené vydání Denního věštce, a mnoho dalších.

...

,,Neměl bys zajít za Brumbálem? Pomůže ti, a navíc se staneš studentem Bradavic!" vypískla nadšeně Summer, když společně s Johnatanem seděla v nějaké zapomenuté věžičce.

,,Je mi devatenáct," prohlásil s pozdviženým obočím a na svůj věk dal extra velký důraz.

,,A to vadí? Aspoň si to zopakuješ. A na víc, on ti pomůže." Chlapci se v tu chvíli honilo v hlavě tolik myšlenek, že bylo docela složité se zaměřit na jeden z hlavních aktuálních problémů.

Summer si všimla jeho mentální nepřítomnosti a povzdechla si. Na druhou stranu chápala, že teprve devatenáctiletý chlapec musí čelit rozhodnutím, nad kterými by si lámal hlavu i nejeden antický myslitel.

,,Asi jo," prolomil Johnatan ticho, které nastalo, čímž zároveň vyrušil blondýnku z jejích myšlenek, které se jí momentálně honily hlavou.

...

Johnatan

Stáli jsme před chrličem, který střežil vchod do ředitelny.

,,Bertíkovy fazolky," řekla Summer.
Pohlédl jsem na ni s tázavě pozvedlým obočím.

,,Brumbál má vždycky za heslo nějakou sladkost," vysvětlila mi, když už asi podesáté vykřikla něco, co se dá sehnat v Medovém ráji, nebo u paní s vozíčkem ve vlaku.

,,Čokoládové žabky," zkusil jsem, a chrlič se odklonil. Za ním se vynořilo schodiště, které fungovalo prakticky stejně jako mudlovský eskalátor, nebo jak se to vlastně jmenuje.

Když jsme se pomocí věci, která nápadně připomínala eskalátor dostali až před velké dubové dveře, zaváhal jsem.

Jedna moje část to udělat nechtěla, ale ta druhá část, která byla o dost větší věděla, že Brumbál je prostě Brumbál, a že je ochotný pomoct každémz, kdo k němu přijde s dobrým úmyslem.

Zvedl jsem křečovitě zaťatou pěst a zaklepal jsem.
Z ředitelny se ozvalo Dále a tak jsem nejistě vzal za kliku a se Summer v patách jsem vstoupil.

Ahojte!
Tady je silvestrovská kapitola!
Možná je trochu pozdě, ale to snad nevadí.

Těším se u další kapitoly, která (jak se znám) vyjde až o Velikonocích😂

To měl být vtip.....

Ahoj!
Ami