24. Kapitola

605 47 1
                                        

,,Balón přichází!" křikla jsem a poslední schody jsem seskočila.

,,Co to máš na sobě?" podivil se Remus a prohlížel si mě pobaveným pohledem.

,,Ona se zbláznila," hekla mezi smíchem Lili, která se nechala přesvědčit ke společné snídani s Poberty.

,,Nechtěla jsem nikoho urazit, tak jsem si vzala svetry od vás všech," pokrčila jsem rameny, jakoby to všechno vysvětlovalo.

,,Ale ten navrchu není ode mě!" urazil se James.

,, To máš pravdu. Je totiš od Lili," na zrzčino jméno jsem dala hodně velký důraz.

,,Tak to je to stejný, jakoby byl ode mě," rozzářil se James.

,,To teda ne!" prskla Lili.

,,Tak se nehádejte!" zasáhl Remus když viděl, že se schyluje k hádce

,,Mám hlad," poznamenala jsem a Peter souhlasně přikývl.

,,Já jako taky," pokýval hlavou Sirius.

,,Seš nějak zamlklej," pozvedla jsem obočí, neboť nebylo úplně obvyklé, aby Sirius mlčel.

,,Tobě nedošel dopis o plese čistokrevných?" podivil se Sirius a já jsem zavrtěla hlavou.

Když nad tím tak přemýšlím, je to divný.
Ale nedá se říct, že by mi to vadilo, jenom je to prostě dost divný.

Konečně jsme tedy zamířili do Velké síně na Velkou Vánoční snídani.

,,Tak co si dáte?" zeptala jsem se .

Radši jsem ani nepočkala na odpověď a začala si nandávat všechno, co mi přišlo pod ruku.

Nakonec z toho vznikla jakási smíšenina čehosi, čemu se při nepředstavitelně velké fantazii dalo říkat něco, co vzdáleně připomíná jídlo.

,,Co to-"

,,Jídlo, Lilinko, jídla," pokývala jsem hlavou s výrazem matky dítěte, které je úplně blbé, přestože otec je neurochirurg a matka vědkyně.

Lili protočila oči nad mým výtvorem a inteligencí a dál se věnovala očividně zajímavému rozhovoru s Remusem.

,,Jamesi, jak se máš?" zeptala jsem se na první věc, která mě napadla.

,,No, dobře," odpověděl James, kterého moje otázka zaskočila.

Nebaví mě mlčet.

,, A co děláš?" položila jsem daší otázku. Nevím co mám říkat, tak melu nesmysly. Každej je jinej.

,,Jím?" nadzvedl James obočí.

,,To vidím," poznamenala jsem.

,,Tak proč se ptáš?" nechápal.

,,Zajímavá otázka," promnula jsem si imaginární bradku.
,,Nevím," odpověděla jsem po chvíli.

,,Nepůjdeme se po snídani koulovat?" navrhl Sirius.

Všichni včetně Lili přikývli .

                 ,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

Dorazili jsme na školní pozemky.

,,Holky proti klukům!" vykřikl Sirius .

,,Trhni si, Blacku! Vás je o dva víc a my jsme dámy!" zdůvodnila Lili a vyměnila si se mnou spiklenecký pohled.

,,Tak si jednoho z nás vemte do svýho týmu," rozhodil Sirius potaženecky rukama.

Hned jak to Sirius dořekl, začal James poskakovat na místě, zpíval si a kmital jednou rukou nad hlavou, asi jako když se Lili hlásí v lektvarech.

,,Tebe ne, Pottere," zavrčela zrzka.
James se zatvářil jako odkopnuté štěně.

,,Vàlečná porada," oznámila jsem.

,,Berem Remuse," řekla jsem po té, co jsme se domluvily.

.............................................................

Celí promočení jsme se dostali na oběd.

Sněhovou bitvu nakonec ale vyhráli kluci.

James a Sirius jsou dost velcí záporáci.

Peter měl úlohu dělové koule.

Vždycky se proti nám rozběhl a svalil nás na zem.
Jimmy a Sirius nám pak hodili sníh za krk .

Co víc si přát .

                        |°∆

Vánoční prázdniny se chýlily ke konci.

Byl zrovna večer, když nám někdo zaklepal na okno.

Naštvaně jsem se přetočila na druhý bok a opět se pokoušela usnout.

Klepání ale neustávalo.

,,Co to je?" zeptala se rozespale Jane.

,,To kdybych věděla-" odfrkla jsem si .

,,Já chci spát," zamumlala Carol ze své postele.

,,To asi všichni," poznamenala Lili a vstala z postele, došla k oknu a otevřela je.

Do pokoje vlétl James s Remusem za sebou.

Remus byl celý bledý a byli vidět, že létání na koštěti si ani v nejmenším neužívá.

,,Ahoj," pozdravil trochu rozpačitě James, když si všiml našich naštvaných pohledů.

,,Co tady děláte?" zeptala jsem se.

,, No, Sirius má návštěvu, takže se tam nedá spát," osvětlil nám situaci Remus.

,,A tak jsme se chtěli zeptat, jestli bysme nemohli spát tady," dokončil James.

,,A kde je Pettigrew?" zeptala se Jane a pečlivě si oba Poberty prohlížela.

,,Peter by usnul i v centru Londýna," vysvětlil Remus.

,, Fajn. Můžete tady spát, ale budete spát v zamčené koupelně. Jinak ne,"kladla si Lili podmínky.

,,Ale co když budu v noci potřebovat na záchod?" dívala se na věc prakticky Carol.

,, Tak to vydržíš do rána," pokrčila Lili rameny a tónem svého hlasu dala jasně najevo, že debata je u konce.

,,Ve skříni jsou peřiny," mávla jsem rukou ke skříni a než se kluci ubytovali, spala jsem.

Ahoj!

Vážení, omlouvám se za tuhle salátovinu, ale tahle kapitola byla psaná v pátek ve volné hodině, pod nátlakem močového měchýře.

Přes víkend jsem byla pryč, tak proto to vydávám až teď.

Ahoj!

Ami

Dívka z KruvaluKde žijí příběhy. Začni objevovat