39. Kapitola

311 12 5
                                    

Byla sobota. Na dnešek naplánovali výlet do Prasinek, kam jsem prostě potřebovala. Miluju máslový ležák!

Ráno jsem vstala poměrně brzy a sama se vydala na snídani.

Ve Velké síni byli téměř prázdno. Nijak mi to nevadilo, protože jsem se alespoň mohla toulat ve svých myšlenkách.

...

,,Prosím!" zaječela nějaká žena. Slzy jí tekly proudem a ona měla co dělat, aby se udržela na nohou. Tak moc se bála.

,,Nechte ji! Ne!" vřískala dál, když dívku ležící na zemi zasáhla další prudká vlna bolesti.

,,Ne," odpověděla chladně druhá žena, která se s hůlkou v ruce tyčila nad dívkou.

Dívka zařvala bolestí, když se do ní zabodl další paprsek světla. Kletba cruciatus je vskutku bolestivá záležitost.

,,Prosím! Udělám cokoli!" vykřikla opět žena, která se dívku snažila dostat z pod bolestivé kletby. Bezmocně cloumala rukama, které měla za zády přivázané k mramorovému sloupu.

,,Vážně?" zeptala se věznitelka a na chvíli ustala v mučení.

,,A-Ano," vzlykla.
,,Vážně?" ušklíbla se pohrdavě druhá žena, ,,už jednou jsi zklamala."
,,U-Už se to ne-nestane," vykoktala.

Věznitelka se sklonila k dívce ležící na zemi. Bezcitně ji uchopila za vlasy a postavila. Dívka musela vynaložit veškeré své úsilí, aby se udržela na nohách, ale selhala. Jakmile dopadla na zem, neodpustila si její věznitelka kopanec do břicha, ale potom ji za vlasy opět vytáhla na nohy. Tentokrát vytáhla z kapsy hábitu nůž a jeho špičku jí natiskla že spodu na bradu. Tím dívce říkala jediné - Spadni, a zemřeš. Od místa, kam se nůž zabodával vždy, když se dívce začaly podlamovat nohy, jí vytékal pramínek krve.

,,Víš, co máš dělat."
,,A-Ano."
,,Jestli zklameš, zemře."

...

,,Kam půjdeme prvně?" zeptala jsem se Lily. 

,,Já jsem pro Medový ráj. Potom bych šla do knihkupectví, jestli moc chceš tak k Taškářovi, možná bych se ještě otočila U Džina a pak rozhodně Ke Třem košťatům," vysypala na mě Lily na jeden nádech.

,,Souhlas," široce jsem se usmála a bok po boku jsme se vydaly do Medového ráje.

,,Mám si vzít lízátko s příchutí jahod nebo lesních jahod?" Ukázala jsem na lízátka, mezi nimiž jsem se rozhodovala.

,,Lesní jahody," ukázala na lízátko v mé pravé ruce.

Nakonec jsem vycházela se dvěmi plnými taškami a Lily na tom nebyla o nic líp.

Když už jsme konečně prošly všechny obchody na Lilyině pomyslném seznamu, zakotvily jsme to U Tří košťat nad sklenicí máslového ležáku.

,,Líbí se mi Arthur Miller," vypadlo z Lily po chvíli, kdy jen tupě zírala do své sklenice, pohrávajíc si nervózně s brčkem.

,,Cože?" měla jsem co dělat, abych nevyprskla máslový ležák, který jsem měla v puse.

,,Je hodnej, milej, pěknej," rozvášnila se Lily. Nesouhlasně jsem se uchechtla, čímž jsem si od své kamarádky vysloužila podrážděný pohled.

,,Kde jste se seznámili?" zeptala jsem se. Abyste rozuměli - Arthur Miller, mrzimorkej student s pískově žlutýma vlasama, obyčejnýma vodovýma očima, poďobaným obličejem a velkým nosem. Byl vysoký a vyhublý, žádný svaly, nic. Nechápala jsem, co jí na něm tak přitahovalo.

,,Cestou z bylinkářství. Ta chemie mezi námi," zasnila se. Protočila jsem očima. Tohle mě nebavilo poslouchat. Jsem děsná kamarádka.

,,James bude zuřit," poznamenala jsem jen tak mimochodem.

Při zaznění jeho jména sebou Lily zlostně trhla.

,,Ten ať si říká co chce. Je mi to jedno!" prskla moje rudovlasá kamarádka.

,,Co je ti jedno, Lilinko moje zlatá?" Ozval se za jejími zády Jamesův hlas a já vyprskla svůj máslový ležák do kamarádčina vzteky rudého obličeje.

To už jsem z toho nemohla, a svalila se pod stůl, od kama se ozýval můj hýkavý smích, který nepochybně zněl, jako kdybyste dusili osla, škubali živou kachnu a tahali kočku za ocas.

Sirius už se taky ohýbal smíchy, Remusovi cukaly koutky, Johnatan se chechtal na všechny strany a Peter si zrovna u baru něco objednával.

Milovala jsem tyhle chvíle s přáteli, kdy mě nic netrápilo. Prostupovala mnou vlna štěstí, kterou jsem si potřebovala uschovat na horší časy. Ale bylo super vědět, že jsou lidi, kteří mě mají rádi a já je, a že se nebojíme se jeden za druhého postavit.

OMLOUVÁM se.
Po dlouhé době vydávám opět novou kapitolu. Nechci to tady zbytečně okecávat.

Užívejte korona-prázdniny, a já se na vás těším u další kapitoly.

Btw. Děkuju za skvělý ohlasy, jste zlatí❤️

Ama

Dívka z KruvaluKde žijí příběhy. Začni objevovat