Dívka z Kruvalu

21. Kapitola

Z pohledu Lii (tj. Lia) :

S July a Mandy jsme zamířily na oběd do Velké síně.

Usadily jsme se na svých obvyklých místech, a na talíře si nandaly jídlo.

,, Jedete na Vánoce domů? " zeptala se July.

,, My s Leou zůstáváme tady," řekla jsem, když se mi konečně podařilo spolknout obrovské množství jídla, které se nahromadilo u mě v puse.

,, Já jedu domů. Můj malinkej bráška bude slavit první Vánoce v životě, a tak chci být u toho," vysvětlila Mandy důvod své nepřítomnosti v Bradavicích na dalších pár týdnů.

,, Já jedu taky domů." July mi věnovala omluvný pohled.

,, Nevadí, " usmála jsem se.

Zítra začínají Vánoční prázdniny a já jsem ráda, že navazují na víkend, protože jinak bychom měly víc úkolů než máme teď.

Někdo mi poklepal na rameno.

Prudce jsem se otočila, a naskytl se mi pohled, který byl skutečně k nezaplacení.

Přede mnou stála ta pochybná partička čtyř kluků, a od nebelvírského stolu se na mě šklebila Summer, a křenila nějaká sympaticky vypadající zrzka s krásnýma zelenýma očima.

,, Ehm, "začal jeden z nich, brýlatý se střapatými vlasy.

,, Ano?" nadzvedla jsem tázavě obočí, a sjela dotyčného pohledem.

,, Přišli jsme se.. Ehm.. " pokračoval další, jak ho popsala Summer, takovej sexy černivlásek s bouřkově šedýma očima.

,, Co máte pořád s tím Ehm? " zeptala jsem se nechápavě.

,, Za to, co jsme ti.. Ehm.. " navázal další. Měl na sobě jizvičky a měl hezký vlasy.

,, Ehm.. Řekli... Ehm.. " dokončil ten poslední. Byl silnější. Trochu víc.

,, Omluva se příjímá," pokrčila jsem rameny, a chtěla se zase začít věnovat svému jídlu...

,, A taky jsme ti chtěli říct, že jsi fakt dobrá, když jsi nás odzbrojila, " řekl rychle ten s těmi jizvičkami. Cítila jsem, jak se mi do tváří žene červeň.

,, Děkuju, " zamumlala jsem a sklonila hlavu, protože jsem se v tuto chvíli pomalu začínala cítit jako rajče.

Pak se konečně otočili, a odešli k nebelvírskému stolu.

,, Konečně!" vydechla jsem úlevně, když byli konečně mimo doslech.

,, Lio, právě jsi se bavila s nejznámějšíma a asi i nejhezčíma klukama v celých Bradavicích. Vyprávěla mi to sestra," pokrčila rameny July, jejíž starší sestra je letos v šestém ročníku.

,, Ale jsou to pitomci," opáčila jsem.
Ať si jsou sebe hezčí. Pro mě za mě, ať se věnujou populárním a hezkým holkám, a ne malé nezajímavé prvačce, která ani nechodí do Nebelvíru.

Po obědě jsem se rozhodla zajít do knihovny.

July a Mandy knihy bytostně nesnášely, takže jsem šla sama.

Zapřemýšlela jsem se, a ocitla se v nějaké zapadlé chodbě.

,, Copak tak sama? "ozval se za mnou slizký hlas.
Pomalu jsem se otočila.
Za mnou stál nějaký neznámý kluk. Podle kravaty jsem poznala, že patří do Nebelvíru.

,, Já - já jsem tu ne-nechtěla b-být. J-já já jsem za-zabloudila," koktala jsem jako blázen, a třásla se.

,, Vypadáš krásně."
Tohle se mi fakt přestává líbit.
Srdce mi bušilo tak, že jsem se možná trochu bála, aby mi z hrudi nevyskočilo.

Než jsem se stačila bránit, ten neznámý mě přitiskl na zeď, a začal se ke mně nebezpečně přibližovat.

Můj pud sebezáchovy začal jednat.

Moje koleno vystřelilo nahoru, ten kluk zaskučel, a já jsem vyrazila chodbou pryč.

Ještě jsem se však na konci této zapadlé chodby otočila.
,, Petrificus tottalus, " zašeptala jsem a osoba, která byla už docela daleko ode mě ztuhla.
Pro sebe jsem se usmála, a rozběhla se dál.

Zastavil mě až náraz. Spadla jsem na zem, a hůlka spadla vedle mě.

Zvedla jsem hlavu.
Stál tam takovej sexy černovlásek a křenil se.

,, Čemu se směješ? "zeptala jsem se, a natáhla se pro svoji hůlku.

Zvedla jsem se, stoupla si na špičky a zaklonila hlavu, abych mu viděla do očí.
On se uchechtl.

,, Ne každý roste podle toho, jak si zamane," zavrčela jsem.

,, Kam ses tak hnala? " zeptal se nechápavě a pokrčil kolena, abych nemusela stát jako pitomec.
,, Díky, "zamumlala jsem téměř neslyšně.

,, Máte na koleji dost divný lidi," poznamenala jsem, a zamířila konečně tam, kam jsem celou dobu chtěla dojít tímto místem pochopitelně není nic jiného, než knihovna.

Ahoj!

Tato kapitola byla dost náročná, už jenom proto, že byla celá psána z pohledu Lii, což tu ještě nebylo!

Příští kapitola bude asi ples.

Jinak, jak se vám líbí novej cover?

A jak se těšíte do školy? Já vůbec!
Budeme mít třídu v odborné učebně, kde jsou různý skumavky, flakónky, preparační nástroje, váhy atd., a to všechno je milí zlatí ukryté za tenkou skleněnou vitrínou, a to učitelé nadávali, že jsme absolutně divoká třída...

Ahoj!

Ami...