𝗛𝗔𝗟𝗙 𝗔𝗡𝗗 𝗛𝗔𝗟𝗙

15.

Hodina biologie byla zatraceně nudná. Rosamund spadly už třikrát vlasy na rozpitvanou žábu, když usínala. Žáby pitvala už loni a vyšla s jedničkou, takže ji opravdu nudilo, když jim učitel osmkrát ukazoval, co je noha a co hlava. S Rose na biologii seděl krásný, modrooký, blonďatý Jamie, který do ní zrovna drknul loktem, aby se probudila.
„Princezno," oslovil ji tiše a sladce. „Padá ti korunka."
Rosamund se na něj ani nepodívala. „Ale hovno," zamumlala si ospale.
Jakmile začala zase usínat, řekl: „Nechceš si na té Amandě rovnou ustlat?"
„Co?" nechápala ospale, dlaněmi si stále podpírala tvář. „Na jaké Amandě?"
Prstem ukázal na její žábu. „Pojmenoval jsem ji tak."
„Pojmenováváš všechno, co chceš vykuchat?"
Jamie se tiše zasmál. „Jasně, obvykle všem říkám ,princezno'."
Rose se na něj zašklebila a strčila ho prstem v rukavici do žeber. Bílé triko měl od malého krvavého fleku.
„Děláš si ze mne prdel?"
Zasmála se jeho výrazu, který značil zděšení. Přímo z něj sršela otázka: „A co teď mám jako dělat?" Rosamund měla popravdě pocit, že se Jamie za chvíli rozbrečí, jenže on se místo toho nahnul a utřel si celou zakrvácenou a slizkou rukavici do jejích světle žlutých šatů.
„Jamie!" okřikla ho. „Víš, kolik mě stály?"
„To tričko je značkový."
„Jenže nebylo nové a máš tam o proti mně miniaturní skvrnku!" prohlásika Rose naježeně. Občas se choval strašně dětinsky a to ji rozčilovalo.
Učitel k nim velmi nahlas promluvil: „Pokud máte nějaké problémy s ženskými problémy, slečno Hammerschmidtonová, tak jste si to měla vyřídit s ošetřovatelkou a ne to po sobě rozmazávat." Byl to velmi chabý pokus o vtip.
„Co?" Zeptala se. „Cože? Já nemám... ne... vy nevíte, jak to bylo."
„Běžte se umýt, slečno, než nám zaneřádíte celou místnost."
Když odcházela na záchody, cítila se opravdu trapně, když se všichni smáli.
„Byl to jen vtip!" ohrazoval ji Jamie při jejím odchodu.
Zamířila na záchody, aby ze sebe tu krvavou stopu smyla ledovou vodu. Jakmile pustila proud vody naplno, nešlyšela nic a nikoho kolem sebe, jenže když vodu zastavila, uvědomila si, že někdo brečí.
„Haló?" zeptala se do místnosti a zaklepala na první dveře. Jenže byly prázdné. „Je všechno v pořádku?"
Otevřela obsazené dveře, kde seděla schoulená Caroline o stěnu a zhluboka popotahovala. Vlasy měla zplihlé a rovné - žádné nakulmované, umělé, hezké a pravidelné lokny. Kolem očí měla rozmazaný nepovedený make-up, což může znamenat jen jedno.
„Já vím, že mě tu asi vidět nechceš, Caroline, ale pověz mi, co se ti stalo. Třeba ti pomůžu."
„To asi těžko." sykla s rozechvělým hlasem. Netrvalo dlouho k tomu, aby začala zase kvičet.
Rosamund si povzdechla a sedla si vedle ní. Pohladila ji ve vlasech a nakonec si ji položila do klína, přestože šaty měla ještě od krve.
Rose ji pobídla, aby mluvila: „Tak co je?"
Caroline otevřela pusu, ale hned ji zavřela. Nejspíš ji to říct nechtěla nebo nevěděla jak ji to říct.
„On... on mi to udělal, víš?" zavzlykala. „Říkal, že mě miluje a pak..."
„A pak?"
„Mi řekl, že už ne, že chce někoho jiného."
„Cože? Jako kdo? Sean?" podivila se Rosamund.
Caroline přikývla a rozvzlykala se znovu. Po několika minutách, co Caroline ustavičně brečela, se Rose ještě chtěla přesvědčit, že bude v pořádku. Přestože Caroline tvrdila, že ano, nevěřila ji to, ale co se dalo dělat.
Otevřela dveře se stále zašpiněnými šaty, které teď navíc byly mokré a od řasenky, když vtom uslyšela: „Jak ironické, že za vše můžeš ty."
Cestou do třídy se Rose nemohla zbavit pocitu, že se začíná něco dít. Že Sean ji možná opustil kvůli ní... nebo si to jen nalhávala Caroline. Možná si to jen nalhávala Rosamund, ale i tak se potěšeně usmívala. Dokonce poté, co se vrátila, nebyla ani Jamieho kvůli těm šatům nasraná.

—

Něco se blíží... co by to tak asi mohlo být, viďte, lidičky? xd.