𝗛𝗔𝗟𝗙 𝗔𝗡𝗗 𝗛𝗔𝗟𝗙

14.

Ten den večer už šla na večeři do kuchyně. Rosamund nepřekvapilo, že její otčím se neobjevil a její matka zase chytila depresivní náladu. Jedli zrovna kuřecí vývar a Sean měl v uších sluchátka, díky kterým hrála celá kuchyň rytmem, protože nikdo nemluvil.
Ticho přerušila její máma, když vylila sklenici. „Ich Blödmann!" zaklela a Rose po ní jen hodila očkem. Její polévka už byla studená.
„Podám ti ubrousek." nabídla se a vstala od stolu. Vzala papírové kapesníky z linky a podala je své matce. „Tady,"
„Děkuji, beruško."
Rose se zpátky posadila ke svému studenému jídlu. Když se usadila i paní Hammerschmidtová s novou plnou sklenicí vody, zeptala se ji: „Jak se ti dnes dařilo?"
„Ále, pracovně. Co vy dva? Jak jste se měli?" Zeptala se, přestože Sean zjevně neposlouchal.
Rosamund jen pokrčila rameny. Neměla v plánu ji říct, že jakmile Sean odešel z jejího pokoje, rozbrečela se, protože si připadala osamocená a zahanbená. Neřekla, že přestože by ho měla nenávidět, tak si nemůže pomoct a pořád na něj kouká.
„Cože? A všímal si tě vůbec Sean?"
„Jo, jo." zalhala a dívala se do talíře.
„Rose, já poznám, když lžeš."
„Já jen... mami, můžu si pak s tebou o něčem promluvit, prosím?" zeptala se ji a koukla ji do očí. V těch matčiných byla starost a v těch jejích... nevídaná směs pocitů.
„Samozřejmě, beruško."
Nikdo u stolu si nevšiml, že Seanova hudba ve sluchátkách už dávno utichla.

—

Paní Hammerschmidtová seděla na sedačce v obýváku a vedle ní byla její dcera, která nevěděla jak s tématem začít. Chtěla ji říct své obavy a myšlenky, jenže nemohla. Jak by ji to měla asi říct?
No, mami, snažila jsem se se Seanem vyspat, ale nevyšlo to a teď ho už prostě nechci vidět. nacvičovala si v hlavě.
„Tak, co máš na srdci, beruško?" zeptala se ji starostlivě a chytila ji za ruku.
Rosamund se nadechla a vydechla. „Prostě bych se chtěla přestěhovat."
„Cože?" zeptala se překvapeně.
„K tátovi."
„Proč bys to dělala?"
Buď upřímná, napomenula se. „Vím, jak jsi s Jordanem nešťatsná, mami, a já tady ani moc dobře nezapadám. Chybí mi bývalá škola a mí přátelé ve Washingtonu. Chybí mi táta. A vím, že se nechceš odstěhovat od Jordana, protože jsme se teprve přestěhovaly a ty ho miluješ, ale já to tady nemiluju. Nelíbí se mi to tady. Nechci tady žít, chápeš?"
Její matce chvíli trvalo, než to vstřebala a dala si dvě a dvě dohromady. Nakonec přikývla. „A s tátou jsi už o tom mluvila?"
Zakávala nesouhlasně hlavou.
„Víš, že se teď stěhuje do jiného domu..."
„Jen o ulici dál." namítla Rosamund. „Budu se moct vrátit na školu a za Carissou.."
Její matka se pousmála. „A za Bradem?"
Rosamund se zasmála a přikývla. „Třeba se k sobě vrátíme. Rozešli jsme se jen kvůli dálky."
Paní Hammerschmidtová si ji přitáhla k sobě a laskala ji ve vlasech. „Ach, ty moje beruško. Já si říkala, co se to s tebou děje. Domluvíme se s tvým otcem, ano? Ale předpokládám, že první pololetí budeš tady muset vydržet... přeci víš, jaké je přestupování."
Rose jen vděčně přikývla.

—

xoxo.