𝗛𝗔𝗟𝗙 𝗔𝗡𝗗 𝗛𝗔𝗟𝗙

28.

Září bylo pryč a Rosamundin otec se ještě neozval. Začínal říjen chladnějším obdobím, než bylo zyvklé a to dělalo Rose ještě znepokojnější. Neměla moc velkou chuť mu volat, ale na SMSky ji neodpovídal, tak zvedla telefon a vytočila jeho číslo. Než to zvedl, přešla pokoj asi destkrát.
„Ahoj dcero." ozvalo se z druhé strany nervózně.
Rose mlčela. Nevěděla, jak začít.
„Promiň, že jsem ti nezavolal ani nenapsal. Teď je toho v práci moc." vymlouval se.
„V pohodě." řekla stroze. Nádech, výdech, Hammerschmidtová, řekla si. Tohle zvládneš.„Chtěla jsem se tě zeptat, jestli s tebou máma mluvila o tom stěhování."
„Jo, prý se chceš vrátit do města. Na své osmnáctiny? Skvělý. Pak mi pošli adresu, budu tě chodit navštěvovat."
Jeho slova ji zaskočila. Sedla si na postel a začala si prsty žmoulat palec na noze. „Co?"
„Rád tě zase uvidím, kočičko."
„Ale já se chtěla stěhovat za několik měsíců k tobě." namítla. „Myselala jsem, že ti to vadit nebude." hlesla.
Její otec se odmlčel. „No," řekl pomalu. „To jsem nevěděl. Susane mi nic takového neříkala. Promiň, jestli jsem tě zaskočil. Proto jsem ani moc s tím odepisováním nespěchal. Teď je to v práci vážně náročný, což mi připomíná, počkat - jé, hele. Někdo mi volá, tohle bych měl zvednout."
Rose nestíhala reagovat. „Jak jako? Co? Jak? Cože?" vykoktala.
„Papa, kočičko."
Vtom mobil utichl. Rose položila mobil na polštář a dále si drtila palec. Potřebovala myslet na něco jiného než byly výmluvy jejího otce. Tohle stěhování prostě musí vyjít, přísahala si. Už kvůli tomu, co začínám cítit k osobě, kterou bych měla nenávidět.

—

Jamie pozval Rosamund na oběd po škole, ale pak to zrušil, což se stalo tento týden asi už třikrát a momentálně ho viděla jít s Kimberley do KFC. Nežárlila, ale blo ji to líto a nevěděla, jak si to má přebrat. Proto se rozhodla napast své kamarádce, aby přišla na jiné myšlenky.

Roschmidt: Ty, já, kafe?
K4tti4: V tý kavárně u školy? Hned teď?
Roschmidt: Jasně.
K4tti4: Budu tam.

Úspěšně jste se odpojili z chatu.

Po dlouhé době se někomu Rosamund svěřila o jejích obavách a trablech se svým otcem a kupodivu našla u ni porozumění. Řekla ji i o tom, co se stalo mezi ní a Seanem po té fyzické straně, akorát neřekla kdy a jak a při jakých událostech, protože ji to připadalo trapné a dost zvrácené. Kate samozřejmě potom nemohla mluvit o ničem jiném a neustále se ji vyptávala na ni a na Seana. Jenže co ji měla říct?
Oba dva se nenávidíme, ale kdykoliv se vidíme, tak chceme ze sebe strhat oblečení. A tohle všechno se fakt nehodí, protože je můj nevlastní bratr. Tohle ji mám vážně říct? To asi ne.
„Já a Jason to teď máme taky složitý." přiznala.
„Jakto?" zajímala se Rosamud. „Jak jako složitý?"
Pokrčila rameny. „Asi nějaký špatný období."
„To mě mrzí, Kate. Ale určitě se to za chvíli vyřeší. Však jste spolu dokonalí."
„Já vím!" prohlásila, „Ale víš, co fakt nechápu?" zeptala se ji.
Zakývala nesouhlasně hlavou.
„Sean pořádá večírek. Prostě chlastačku jak hrom na chatě svýho dědy a všichni z party tam jedou, ale mne nepozvali." Rose se asi zatvářila až moc zaskočeně, protože Kate dodala: „A tebe nejspíš taky ne."
„No, ne. Ani jsem nevěděla, že nějakou chatu jeho děda má. Vlastně jsem ani nevěděla, že má dědu."
„Štve mě to a Jason o tom se mnou ani nechce mluvit. Vždycky tam jezdíme spolu." zakňučela ublíženě.
Rosamund si lžičkou zamíchala kakaový shake s domácí šlehačkou a navrhla: „Tak co kdybys tam přijela jen tak? Určitě tě nevyhodí a všechny překvapíš."
Katiu to okamžitě nadchlo. „Jo! To je nápad a ty pojedeš se mou!"
„Ne," zakývala nesouhlasně hlavou.
„To teda jo."
„Ne,"
V pátek večer si Rose balila věci na chatu od Seanového dědy. Ale tajně, aby to nezjistil ani samotný pořadatel a udělala překvapení i mu.