The Maze Runner: Get Out Or Die Trying ✔️

16.

Alby mě popadl za paže a narval na zeď za mnou. Vykřikla jsem a snažila se dostat pryč. ,,Alby!" zakřičela Teresa a Alby se na ni otočil. Měl v sobě ještě lidskost. Šlo to poznat.

Kopla jsem Albyho do rozkroku a udělala pár kroků od něho. Chytl mě za nohu a já spadla. V tu chvíli se za Teresou a Chuckem objevil rmut, který zrovna prorazil kus dřeva. Teresa s Chuckem utekli do dalšího pokoje. Alby si rmuta nevšímal a sápal se po mně. ,,Alby!" Podívala jsem se na něho. Sedl si na mě obkročmo a přišpendlil mi ruce k zemi. ,,Za tohle můžete vy! Ty a Thomas! Kvůli vám všichni umřeme!" zakřičel na mě Alby, v další chvíli ho vzal rmut za jedno ze svých klepet a hodil s ním o zeď. Couvala jsem dozadu a vstala.
,,Mio?!" Nalevo jsem uviděla Teresu s Chuckem, jak běží ke mně. Rmut zbořil zeď mezi dvěma pokoji a tím se jeho další dvě nohy dostaly dovnitř. ,,Chucku, jdi za nás!" Chuck poslechl a my s Teresou se postavily těsně vedle sebe.
Alby vstal a s křikem se rozběhl proti nám. ,,Jděte na druhou stranu!" zakřičela jsem na Teresu, která se rozběhla s Chuckem dal od Albyho. Alby mě hned vzal za paže a hodil se mnou o zeď. Zakašlala jsem a vstala. Rmut bořil Dvůr jak jen mohl, ale nás se zatím nedotkl. ZLOSIN mu řekl, co má dělat. Čeká na rozkaz!

Rozhlédla jsem se kolem sebe a našla kus dřeva od židle. No... Nic lepšího tu asi nebude.
Přeběhla jsem k ní a vzala ji do ruky. ,,Alby!! Snažíme se ti zachránit život, ty grinde!"
,,Nejsi jedna z nás! Jsi od nich! A vždycky budeš!"
Nechápala jsem, o čem mluví. Jak jako, že jsem jedna z nich? Ze ZLOSINu? Nemohla jsem být! Vždyť jsem prožívala to samé, co ty děti. To je blbost, abych pracovala pro ně.
Ta Teresy vzpomínka, co mi říkal Thomas. Že s nimi pracovala jedna holka. Thomas si myslí, že jsem to byla já. Co když je to pravda?

Alby se proti mě rozběhl s něčím v ruce a já se připravila na útok. Rozpřáhla jsem se a udeřila Albyho tyč. Boj mezi námi vypadal jako šerm. Hodně špatný šerm.
Černoch mi podkosil nohy a já pustila svoji dřevěnou zbraň. Zakřičela jsem a zůstala ležet. Bolela mě hlava a začínala jsem vidět rozmazaně. ,,Tereso! Vezmi Chucka a utečte odtud!" Alby se napřáhl a chtěl mi rozmlátil hlavu. Naštěstí jsem se rychle odkutálela pryč a podařilo se mi i vstát. ,,Nikam nejdu! Chci ti pomoct! Chucku, jdi!" Teresa vzala další klacek a začala bojovat s rmutem. Pořád mi nedávalo do hlavy, že nezaútočil.
Chuck proběhl kolem mě, když jsem zabavovala Albyho, a tak jsme tu zůstaly jen já a Teresa.

***

Praštila jsem Albyho do zad, ten se sesunul na zem a vyhla jsem se rmutovi injekci. Černoch mě zase vzal za nohu a přitáhl je k sobě, díky čemuž jsem spadla na zem. Bylo to těsné, protože mi hrozilo useknutí hlavy. Dalo by se říct, že mi Alby zachránil život. Černoch se vyhl další ráně od rmuta a přitáhl si mě k sobě. Sedl si na mě obkročmo, jeho obličej byl pár centimetrů od mého. Zrychleně jsem dýchala a myslela si, že tohle je můj konec. ,,I přes to všechno, co jste udělali... Dostaňte je odtud!" Vyděšeně jsem se na něho koukala a neměla ponětí, proč to říká. ,,Slib mi to! Prosím!" zakřičel a já horlivě přikyvovala. ,,Dobře, slibuju!" V dalším momentu sebou Alby trochu cukl a já na břiše ucítila něco mokrého. Jeho stisk povolil a oči ztmavěly. Albyho tělo se na mě sesypalo a z očí se mi spustily slzy. Rmut udělal svoji práci, ale pořád tu byl. Nehodlal jít pryč.
Teresa ze mě odhodila Albyho tělo a pomohla mi vstát. ,,Jakto, že tu ještě je?! Vždyť je Alby mrtvý!"
,,Já nevím!" zakroutila jsem hlavou.
Proti nám se objevila dvě chapadla, která na svém konci vypadly jako kleště. ,,Chce nás chytit!" zakřičela Teresa dřív než jsem to udělala já. Hned na to se na nás ty chapadla vyřítila a my se musely rozdělit. Vyhýbala jsem se tomu, jak nejlépe jsem uměla.

***

Najednou jsem uslyšela křik. Zastavila jsem se a podívala se, co se děje. Teresa byla hozena o zeď. Ležela na zemi bez známky života. ,,Tereso!" zakřičela jsem z plných plic, ale její tělo tam jen leželo. Rmut se k ní přiblížil s druhým chapadlem, který na konci měl injekci. Okamžitě jsem se k němu rozběhla, ale neměla jsem šanci. Další chapadlo mě vzalo kolem pasu a vzneslo do vzduchu. ,,Pusť mě ty hnusná podělaná věc!" Praštila jsem to s mou zbraní, ale ta se rozpadla na několik malých dřívek. Rmut píchl Terese do krku tekutinu z injekce, natočil ji ke mně a začal se přibližovat. Za pár sekund byla injekce zase plná a blížila se čím dál tím víc. Nemohla jsem nic dělat. Neměla jsem žádnou zbraň, nic.

,,Hej!" Otočila jsem havu doleva a uviděla Newta s Minhem. V ruce drželi zbraně, jakože opravdové zbraně, a mířili na rmuta. To ho ale nezastavilo a chapadlo s injekcí se stále přibližovalo. Někdo z kluků vystřelil a trefil rmuta. Najednou rmut, který byl půlkou svého těla vevnitř, vyšel ven na Plac. ,,Newte!" zakřičela jsem se slzami v očích. Chtěla jsem být pryč. Divná lepkavá hmota, která vycházela z rmuta byla už i na mě a nehorázně to lepilo. ,,Newte!"
Podívala jsem se na blonďáka a v tu chvíli jsem na krku ucítila štípnutí. Ucítila jsem jak mě rmut pustil a za chvilku jsem také ucítila náraz o dřevo, které se zbořilo a já spadla na zem. Nic z toho jsem neviděla čistě a nic z toho nárazu jsem necítila. Byla jsem úplně mimo.
Praštila jsem se do hlavy a než jsem ztratila vědomí, zjistila jsem, že ležím hned vedle Teresy, která pořád ležela tak, jak jsem ji viděla naposled.