The Maze Runner: Get Out Or Die Trying ✔️

9.

××××

,,Mami!!" zakřičela jsem a snažila se dostat k mé mamce. Nějaký muž mě vzal a začal se vzdalovat. ,,Mamí!" Brečela jsem, kopala, křičela, pištěla, snažila jsem se ho bouchnout do obličeje, ale měl větší sílu. Držel mi ruce u těla a dál šel pryč od jediné osoby, která mě kdy milovala. Brečela jsem jak nikdy.

Naložili mě do autobusu plných dětí. Někteří byly starší, někteří měli stejně jako já. Starší paní mě posadila vedle kluka, který měl hnědé vlasy a mohlo mu být tak o rok více.
Podívala jsem se na něho a utřela si slzy. Klučina mě znenadání objal a já se cítila v bezpečí.
Tento pocit nevydržel moc dlouho. A také jsem ho dlouho nezažila.

××××

,,Mio!" Vyskočila jsem do sedu a s rychlým dechem se rozhlížela okolo sebe. Placeři se začali probouzet.
,,Hej!" Podívala jsem se vedle sebe. Newt se na mě koukal s ustaraným pohledem. ,,Noční můra?"
,,Nějak tak," kývla jsem a promnula si obličej.
,,Snídaně!" zakřičel Pánvička a kluci se k němu seběhli. Teresa si stoupla přede mě a podala mi ruku. S její pomoci jsem se dostala na nohy. ,,Jdeme si dát delikatesu," ušklíbla se a já si oddychla. Bylo jí líp.

***

Chuck, Teresa, já, Newt, Gally, Pánvička. Nás šest stalo v první řadě. Netrpělivě jsme čekali, až se brány otevřou.

Dunění a skřípání znamenalo jediné.
Všichni jsme chtěli vidět dovnitř, jestli přežili. Jenže tam nikdo nebyl.
Hrklo ve mně, bylo mi zle. Teresa mě chytla za ruku a já jí pevně sevřela. Byly jsme tu jedna pro druhou, jako nejlepší kamarádky.
,,Nejsou tu... Nezvládli to," zašeptal Gally. Newt si promnul obličej, Chuck už odcházel, když ukázal dovnitř. ,,Támhle! To jsou oni!"
,,Jsou živí!"
,,Zvládli to!" Placeři začali křičet.
Thomas a Minho nesli Albyho. Sami byli úplně špinaví, jejich oblečení bylo roztrhané a celkově vypadali, že za chvíli zkolabují.

,,Newte," odmlčela jsem se a podívala se na blonďáka. ,,Jdi!" usmál se na mě a já okamžitě vběhla dovnitř.
Za mnou jsem uslyšela další běžce a běželi jsme jim na pomoc.

,,Vemte Albyho!" zakřičel Minho. Dva kluci ho vzali v podpaží a odnesli ho.
Minho i Thomas se svalili na zem. ,,Vstávat!" ,
,,Hned!" Postavila jsem Thomase a podepřela ho. Sam vzal Minha a všichni jsme odešli zpět do Placu.

Hned jak jsme došli do bezpečí, Teresa vletěla do Thomasova náručí. ,,Ty blbečku jeden! Tohle nedělej!" Thomas jí objetí oplatil. ,,Taky vás rád vidím." Objal se i s Newtem a zbytkem party.
,,Co jste tu dělali? Měli jste kino? Beze mě?" Přišel k nám Minho a objal se s námi. ,,Jasně, film se jmenoval: Pokud to Thomas, Minho a Alby přežijí, zabijeme je sami!"
,,To jméno je děsný," zamumlal Minho a začal se smát. ,,No jo no. Neměli jsme tu tebe. Ty bys nám pomohl, viď?" Díbla do něho Teresa a Minho se sebejistě usmál. ,,Přesně tak!"

***

Po večeři se konala porada. Jelikož Thomas chtěl říct o té mezeře v sekci sedm a chtěl, abych to potvrdila, šla jsem taky.
Taky jsem poprvé šla do domečku, který byl u jedné z bran. Byl to dům pro běžce, uprostřed byla na kameni obří mapa dělaná z kamenů a větviček. Bylo to dokonalé. Plac byl uprostřed, každá cesta v Labyrintu tu byla zaznamenána, sekce taky.
,,Tak tohle je dokonalost!" Užasle jsem si obešla celou mapu.
A úsměvem jsem se na ně podívala. Minho se na mapu mračil. Thomas kývl. Ostatní běžci se na to koukali podobně jako Minho.
,,Tak počkat, pokud víte, jak Labyrint vypadá, kde je problém?"
,,Mění se, ale to víš. Tohle je z předevčírka. Musíme udělat nové schéma." Vytáhla jsem obočí. ,,Vždyť máte jenom tohle... Nebo máte další takovéhle mapy?"
,,Ne," ukázal Thomas okolo domku. ,,Máme papírky a tužky," ušklíbl se a já dala hlavu na stranu.
,,Tak se dáme do práce." Prokřupal si prsty Minho a já věděla, že to bude ještě na dlouho.

***

Zrovna jsme na cestě za Newtem a zbylými kápy. S Minhem a Thomasem jsme vešli do Dvora a šli dál dozadu.
Na konci chodby se Minho zastavil a otevřel dveře. ,,Tak jdeme." Podíval se na mě Thomas a já kývla. ,,Tohle bude ostrý," zamumlal Minho, vešel a my za ním.

Sešla jsem schody a objevila se ve velké místnosti. Seděl tam Pánvička, Gally, Newt, Chuck a další. Co tu dělá Chuck?
Místnost byla osvětlena lampičkami, kolem sloupů bylo omotáno lano, deky a polštáře se válely po něčem jako schody a sedadla zároveň.
,,Co tu dělá Mia?" propálil mě pohledem Gally.
Dobrá nálada z rána skončila, jak tak koukám.
,,Jde mi něco dokázat," řekl Thomas a sedl si vedle Chucka. Minho mi ukázal, že mám jít první, a tak jsem si sedla vedle Thomase.

,,Tak jo, začneme tím, co se stalo. Thomas vběhl do Labyrintu, aby zachránil Minha a Albyho. Sice to bylo velice šlechetné, ale víš, jak to tu chodí, Tommy." Thomas kývl a podíval se na zem. ,,Takže do zítřka budeš v lochu, jen, aby sis to zapamatoval," kývl Newt a podíval se na mě.
,,Jelikož nám Thomas s Miou chtěli neco říct... Máte prostor," vyzval nás s úsměvem, Thomas si vzal slovo a všechno řekl.

,,Tys to nikdy neviděl, Minho?" Asiat zakroutit hlavou. ,,Nikdy v životě. Chodím k těm zdím pokaždé, ale nikdy tam nebyla díra, ani prst bych tam nedal."
,,Ale byla tam, můj prst se tam vešel. Teda nezkoušela jsem to, ale tolik místa tam bylo." Podívala jsem se na Thomase, ten jenom přikyvoval. ,,A to světlo?" zeptal se Newt a zamračil se. ,,Bylo tam nad čtvercovým otvorem. Řekla bych, že vchod pro Rmuty to je rozhodně," kývla jsem a otočila hlavu na Minho. ,,No já nic neviděl, jak jsem řekl." Zvedl ruce do vzduchu. ,,Dobře, zítra si dáte volno, jasný?" S klukama jsme kývli.
Ke konci jsem moc nedávala pozor. Myslela jsem na ten sen, co se mi zdál.

Opravdu to byla moje minulost? Už se mi vrací vzpomínky? Nebo to byl výlev něčeho, co má vzpomínka nebyla?
Ale ta žena mi byla strašně podobná. Ne, věděla jsem to jistě, to byla má matka. A oni mě od ní oddělili, vzali mě od ní.
A ten klučina. Byl podobný Thomasovi, ale nebyl to jediný brunet, který byl v Labyrintu. Mohl to být Gally, ten má teď ale tmavší vlasy. Nebo úplně někdo jiný.