Leia

807 43 0
                                    

"J-Jak...?" Začala jsem koktat.

"Poe, mi řekl, co se stalo na Bouthu. Chápu, že to může být těžké." Usmála se na mě. Trochu se mi ulevilo, že má na mysli zrovna tuhle záležitost. Nechtělo se mi o svých pocitech mluvit zrovna s ní, obzvlášť když je to jeho matka. 

"Proto jsem čekala, že se přihlásíš do další akce." Pokračovala.

"Promiňte, přiznávám dnešní  schůze mě nějak minula. A Proč bych měla?" Nechápala jsem.

"Planeta Lawoon je známá svou sopečnou činností. Láva tvoří téměř veškerý povrch planety."

"Ano, vím," řekla jsem," a co s tím mám já společného?"

"Slévárny nás pravidelně zásobují . Ale málokdo ví, že kromě obecných kovů, které používáme na výrobu zbraní, kdysi těžili tzv. lawoonskou ocel." Otevřela jsem pusu, jelikož jsem pořád neměla tušení kam tím míří, ale jediný pohled mě upozornil, že ještě neskončila.

"Která se používala převážně k výrobě rukojetí pro meče jediu."

"Takže, bych tam mohla opravit ten svůj?" Svitla mi naděje.

"Pochybuji, že jsou slévárny v provozu, ale myslí si, že to stojí za zkoušku."

Usmála jsem se. Konečně nějaká dobrá zpráva. Mohla bych zase mít svůj meč. Rozloučila jsem se Leiou a  po cestě do svého pokoje jsem vyhledala  Poa, abych potvrdila jsou účast. Když  jsem byla u sebe, tak jsem z nočního stolku vytáhla dvě půlky svého meče. Posadila jsem se na postel, zkřížila nohy a položila obě půlky před sebe. Věděla jsem, že asi nepůjde spravit starý plášť. Na to byl moc potrhaný. Proto jsem se rozhodla, že se pokusím vyjmout krystal uvnitř. Plánovala jsem to už dřív, ale až teď to mělo nějaký smysl. Začala jsem se spodní částí. Jelikož byl plášť i značně zkroucený, jak na něj působila moje i Benova síla, trvalo mi celou věčnost, než se mi podařilo oddělit jednotlivé části. Když jsem vyndala krystal zjistila jsem, že jeho špička je prasklá. Zbytek úlomků jsem vydolovala až z druhé části. Držela jsem krystal v ruce, všechny mé naděje se začaly rozplývat. 

Světlo a tma (Reylo)Kde žijí příběhy. Začni objevovat