Světlo a tma (Reylo)

Huxova pomsta

Hux stál nade mou s úšklebkem. Klečela jsme před ním, ruce svázané za zády, pořád ještě dezorientovaná ze zásahu proudem.

"Musím uznat, že útok tvých přátel z Odboje, nám dal neskonalou příležitost vylákat Rena. Už sem se bál, že budu muset vymyslet nějakou vlastní záminku, aby tě nechal samotnou."

"Co ode mě...... chceš?" Vydrkotala jsem ze sebe. 

Už se mi začala vracet Rovnováha, a tak jsem se pomalu začala rozhlížet v jaké jsem vlastně situaci. Byli jsme někde poblíž reaktoru, ale hlouběji. Jen různé kovové lávky, schody a žebříky, které se navzájem propojovali a tvořili tak skoro až labyrint. Stáli jsme na široké plošině se zábradlím. Já s Huxem jsme byli uprostřed. Okolo nás bylo nejmíň 15 stormtrooperů v černých uniformách. Stejných jako byli ti dva, co pro mě přišli. Byli ale něčím jiní, vyzařovalo z nich něco špatného. 

"Od tebe nechci nic. Ty jsi jenom prostředek. Dlouho jsem přemýšlel, čím bych ho dokázal ovládat. Srazit na kolena. Přimět, aby musel poslouchat on mě. A musím přiznat, že už jsem byl docela zoufalý, ale pak znovu potkal tebe. A já věděl, že se dřív nebo později dočkám. A teď, tu klečíš před mnou a já ho mám v hrsti. Udělá všechno co mu řeknu."

Najednou moji pozornost upoutalo něco lesklého v jeho ruce. Zhrozila jsem se. Byl to můj meč. Moje vize se měla naplnit. To nedopustím. Nesmí za mnou jít.

"Bene,.... Bene, nechoď sem....."

Pozdě. Otevřeli se dveře na konci plošiny. Kylo stál ve dveřích. Sálal v něj hněv. Pomalu došel až k nám.

"Jestli si myslíš, že jsi ve výhodě tak se pleteš." Zavrčel na Huxe.

"A nejsem snad? Mám tady aspoň tucet těch nejlepších vycvičených vojáků. Jsou daleko lepší něž ty, co měl Snoke jako ochranku. A Snokův vrah tu teď klečí přede mnou. Takže ano, jsem ve výhodě."

"Ne,....protože ona Snoka nezabila." Z opasku si uvolnil meč.

"To ...já."