Vyletěli jsme z hyperprostoru v nákladní lodi Prvního řádu. Z okna jsme pozorovala, jak se přibližujeme k planetě Bouth. Všichni v lodi si ještě naposledy procházeli plán. Já jsem ale dokázala myslet jen na jednu věc.
Bude tam
Byla to velká základna Prvního řádu, takže jsem neviděla jediný důvod, proč by tam nebyl. Zmocnil se mě strach.
Bude plný hněvu, zloby a temnoty
Nabídl mi celou galaxii a já jsem ....odmítla
Chtěl mě ovládat....mít mě na své straně, jen aby byl silnější...aby vyhrál
Viděla jsem mu to na očích
Bezpečnostní kontrolou jsme prošli hladce. Přistáli jsme v hangáru H6. Pět vojáků převlečených do bílých zbrojích stormtrooperů už bylo připraveno. Jakmile se otevřela loď, šli plnit úkol, kvůli kterému jsme tu byli. Poe s Finnem zatím vykládali imaginární náklad zásob. Popadla jsem jednu z beden a udělala pár kroků směrem k Finnovi. Náhle, jako by do mě uhodil blesk, jsem se zarazila. Nemohla jsem se pohnout. Cítila jsem velký příval síly a celé tělo mi stuhlo, jakmile jsem v hlavě uslyšela ten hlas....jeho hlas.
"Rey..?"
Finn strnul v půlce pohybu. Nechápavě na mě hleděl a dožadoval se vysvětlení. Když ani po chvilce nedostal odpověď a nechápavě na něho pohlédl i Poe, pochopil. Otočil se k němu.
"Už o nás ví!"
"To není dobré,... " Poe popadl vysílačku, "... pospěšte si, budete mít asi brzo společnost."
"Jak je to možné, ...sotva jsme dorazili. Jak o nás vědí?" Poe pohlédl zmateně na mě a jen vydrmolil. "Netuším, ale vědí. Hoďte sebou."
Mezitím jsem se vzpamatovala a došla k nim.
"V tom případě sebou taky musíme hodit." Zavelel Poe.
Vyskládali jsme všechny krabice a když jsme se ujistili, že v dohledu není žádná stráž, vyrazili jsme.
Plížili jsme se potichu chodbami. Poe zastavoval na každém konci a obhlížel situace. Opřela jsem se o stěnu.
Neměla jsem jezdit....všechny jsem prozradila.
"Jak to?" Zeptal se Finn. " Jak o nás ví, vy jste se propojili nebo tak něco?"
"Ano..." zašeptala jsem "... tohle se nedá ovládat, prostě se to stane, ...ale netušila jsme, že mě vycítí takhle relativně daleko. Muže být klidně i na druhé straně základny."
Snad nedokáže vycítit kde zrovna jsme
"To je už teď jedno." Uklidnil mě Finn.
"Tak pohyb... " honil nás Poe "... já myslel, že spěcháme!"
Prošli jsme dalších několik chodeb. V jedné jsme se museli namačkat všichni tři do malého výklenku a nechat projít stráž. Dorazili jsme do sekce řízení. Poe našel dobrý úkryt a tak jsme měli dobrý výhled do okolí.
"Takže, plán. Já odlákám stráže, a vy dva napíchnete ty snímače do obou dvou systémů."
Vytáhl snímače z kapsy a podal jim je.
"Bude to fungovat?" Vyzvídal Finn.
"BB-8 to poupravil, signál by měl dosáhnout až do lodi, ty kódy potřebujeme. Jinak to nezničíme."
Finn přikývl. Poe chvíli čekal a pak vyrazil.
ČTEŠ
Světlo a tma (Reylo)
FanfikceKdyby nebyla tma, nebylo by světlo. Jeden nemůže existovat bez druhého tak jako já bych neexistoval bez ní. S tou myšlenkou zažehl svůj meč... Taková menší fan fikce na téma Reylo, kterou mám již dlouho v hlavě . Je to můj první pokus, takže to ber...