Světlo a tma (Reylo)

Most

Vojáci se shromažďovali před lodí a Kylo měl takový zvláštní pocit, jako by ho někdo pozoroval. Pomalu se rozhlédl, ale nic zvláštního neviděl a proto to pustil z hlavy. Došel k velitelům jednotek.

"Pane jsme připraveni." Zasalutovali. V tom se ze skály vynořil jeden voják a utíkal směrem k nim.

"Hlášení vojáků. " Vyzval ho Kylo.

"Povstalci, asi 15 lidí, jsou v zadní části města. "

"Dobře, jdeme." Pokynul Kylo a velitelé dali rozkaz vojákům k pochodu. Jak sestupovali kamennou chodbou, honili se mu v hlavě myšlenky na Rey. Vybavil si jejich poslední setkání a měl na sebe neskutečný vztek.

 Co tě to proboha napadlo ji políbit

Měl ji od sebe odstrčit, když se mu přivinula na hruď, a on ji místo toho objal a dal jí pusu do vlasů. A poté, když k němu zvedla hlavu a jejich oči se spojili už nebylo cesty zpět. Vyčítal si to, a  ona se nebránila, ale přece jen nakonec polibek přerušila. Proč se nebránila? Dala mu tak možnost, aby k ní projevil city. City, které se snažil potlačit.

Když přešli kamenný most, cesta se zde rozdělovala. Vojáci pokračovali dál směrem k městu. Kylo se však zastavil. Díval se na druhou chodbu a zaléval ho známí pocit síly. Pokynul zbytku vojákům, aby pokračovali dál a tak zůstal sám na rozcestí.

Co to zase dělám?

Proč si sebou nevezmu několik vojáků?

Proč s ní sakra chci být sám

 V tu chvíli se ozvala rána a zvuky střelby. To už jeho vojáci zahájili útok. Ozvali se další dunivé rány, ale to už se třásla i zem a asi metr od něho dopadl kámen, který se otřesem odtrhl od stropu. Na nic už  nečekal a rozešel se. Za ní. Věděl kudy. Síla ho vedla. Po chvíli přidal do kroku, protože měl pocit,  že by si měl pospíšit.  Došel až na konec chodby, která byla ukončena skalní římsou. Byl zde výhled na lávové jezero a ocelárnu, která podle toho jak vypadala již dlouho nefungovala. Kraj byl místy již popraskaný. Šel až na okraj římsy a pak ji uviděl. Stála po ním na malém kousku skály. Byla v pasti. Láva stříkala všude okolo ní. Jednou rukou se zachytil o výstupek na stěně, naklonil se a druhou ruku natáhl z římsy dolů k ní.

"Rey!" Zavolal na ni.

"Bene, .....? "

Hleděla na něj, pak na jeho nabízenou dlaň. Nerozmýšlela se. Bylo to hodně vysoko. Musela se zapřít nohou o skálu a vyskočit co nejvýš, aby dosáhla na jeho ruku. Pevně ji sevřel a vytáhl nahoru. Když mu volnou ruku omotala kolem ramen, pustil ji a za pas si ji přitáhl k sobě. Pevně ho objala kolem krku i druhou rukou a on je oba odtáhl z okraje srázu.