Mluv se mnou...prosím!!

799 47 0
                                    

Stála jsem u prosklené stěny a sledovala dění pod sebou. Měl tady odtud přehled o všem, co se pod ním dole dělo. Každou chvíli prošla nějaká jednotka v bílých uniformách nebo hlouček úředníků. Otočila jsem se do pokoje. Byl prostě zařízený a převládala zde hlavně černá. Ale mě to nezajímalo. Začala jsem přecházet sem a tam.

Proč mě nechal poslat sem?

Když mu řekl, že mě bude mučit a vyslýchat?

V tom jsem zastavila u dveří do jeho ložnice. Zrak mi spočinul na obrovské posteli. Až teď mi došlo, jak moc jsem unavená. V hlavě se mi vybavila jeho slova....... "nebudeš se bránit ani příště."

Měla být snad tohle forma jeho mučení........a bylo by to vůbec mučení?

Nad tou myšlenkou jsem se musela usmát. Ne. Nesmím se rozptylovat. Hraje se mnou hru a já musím zjistit jakou. Znovu jsem pohlédla na postel.

Dostanu to z něj ......jakkoliv

Otevřeli se dveře. Ben domluvil se strážemi a vešel dovnitř. Byla jsem připravená.

"Proč jsem tady? " Neodpověděl, jen došel až ke mě. Dlouho se na mě díval.

"Byla bys radši někde v kopce?"

"Řekni mi, proč to děláš? Hraješ si se mnou. Přiznej, že si nechtěl aby mě vyslýchal. To je přece důvod, proč jsem tady a ne v kopce ne?" Otočil se ke mě zády, jako by chtěl radši zase odejít. Cítila jsem, jak mi po tváři najednou stéká slza.

Sakra, chtěla jsem rozhodit jeho a ne sebe

"Mluv se mnou ..... prosím. Snažíš se přede mnou schovat svoje city? Tvářit se, jako by nikdy nebyli? Nebo ti jenom dělá dobře, hrát si s těmi mými? Vím, že si to ráno udělal schválně. Já vím, co jsem cítila.....když jsme se líbali...... a když jsme se milovali.....nemůžeš dělat..."Zbytek věty jsem už nedořekla, jelikož se najednou otočil a umlčel mě svým polibkem. Zajela jsem mu rukama do vlasů a přitáhla si ho blíž. Po tváři mi stékala jedna slza za druhou.

"Bene,....prosím,....co se děje." Snažila jsem se přes pláč. Odtáhl se.

"Musím jít. Zůstaň tady. Tady jsi v bezpečí. Ochrání tě." To už byl na půly cesty ke dveřím. Zarazila jsem se.

"Cože?...Jak ochrání?" Trhnul sebou, když si uvědomil co řekl. 

"Bene Solo,...okamžitě mi,.." začala se mi motat hlava"...řekneš,co..." zmocňovaly se mě mdloby. Ale to už byl Ben u mě a chytil mě dřív, než jsem se zhroutila na zem. Všechno se točilo. Vnímala jsem jen to, jak mě vzal do náruče. Položil mě do postele a přikryl dekou. Poslední věc, kterou jsem zaregistrovala byl jeho dotek, jak mi odhrnul z tváře pramen vlasů a políbil na čelo. 

Světlo a tma (Reylo)Kde žijí příběhy. Začni objevovat