Detektiv Soner Grant už sedm let pracoval na protidrogovém oddělení policejním sboru - jinak zvaném jako DEA - ve Philadelphii. Jeho případy byly vždy jedny z nejtěžších. A všechny je dotáhnul do konce. Jen tentokrát mu něco unikalo. Rusáci si v jeho městě začali moc vyskakovat. Jejich ilegální obchody s drogami se rozšířily i do škol. Nejhorší je, že tyto drogy nejsou jen tak nějaké. Jsou to silní zabijáci. Stačí jen, aby měl uživatel štítnou žlázu a zabilo ho to. Ale i přes to se prodej natolik rozšířil, že pomalu bylo nemožné najít počátek toho všeho.
„Sonere, v parku se našla postřelená žena," nakouknul do jeho kanceláře tmavovlásek s modrýma očima.
„Dante, jsme protidrogový, ne vraždy," zvedl k němu své zelené - věčně usměvavé - oči.
„Jo, ale ona u sebe měla Zaklínače." Zaklínač. Tak se říkalo oné droze. Ona totiž z lidí dělal sochy. Na několik hodin je dostala do takových stavů, že jen seděli, nemrkly, skoro nedýchaly a jejich tělo prostě stuhnulo. Jako by je někdo zaklel.
„No nekecej," prohrábnul si hnědé vlasy a poškrábal se na zarostlé bradě. „Měla to v těle?"
„To nevím, stávej. Jedeme do nemocnice," hvízdl na něj a cuknul hlavou.
„Jo, už jdu," postavil se a ze židle si sebral svůj kabát.
****
„Bohužel, slečna je stále v kómatu," prozradil primář. Byl možná mladší, než na kolik vypadal.
„Měla v těle zámky drog?" zeptal se Soner.
„Ne, nic, krom trochy alkoholu."
„Co se jí stalo?" položil další otázku Dante.
„Průstřel hrudníku a hlavy. Chyběl milimetr a byla by na místě mrtvá. Když ji sem dovezly, myslel jsem, že je to mrtvola a někdo si nás spletl s márnicí, ale ona to zvládla. Jen se prostě nechce probudit. Co jsem zjistil, tak se jmenuje Kyra Lemenson. Je jí dvacetpět let, žije zde a pracuje v baru Sanny day. V zadní kapse od kalhot měla legitimaci a její tričko mělo logo baru. Dante si to všechno zapisoval.
„Mohl bych ji vidět?" postavil se Soner.
„Ano, ale k ničemu vám to nebude," pokrčil rameny.
„To byste se divil, co všechno nám prozradí tělo. Dante, už na místě jejího nalezení něco našli?" změnil úhel pohledu z primáře na Danteho.
„Jdu to zjistit," ukázal na svůj mobil a odebral se stranou telefonovat, zatímco Soner se nechal zavézt do pokoje, kde byla nalezená dívka.
„Nechám vás o samotě. Mám ještě nějakou práci, kdybyste něco potřeboval, řekněte sestřičce," ukázal za průhledné sklo, kde seděla sestra a něco zapisovala.
„Děkuji a na shledanou."
Nakláněl se na polomrtvou dívkou a zkoumal každý kousek jejího obličeje.
„Co si asi tak myslíš, že najdeš?" promluvila Kyra, která celou dobu seděla u svého těla. Od chvíle, co zjistila, že je duch, nehnula se od sebe. Snažila si do sebe lehnout, aby se vrátila do těla, ale nefungovalo to. Několikrát si chtěla dát facku, ale její ruka jen proletěla skrz ni. Poslouchala vizitu. Vnímala zvuk přístrojů a nechápala, co se stalo. Proč opustila své tělo?
