Talk to me (DBH FF) ✔

2.

V autě bylo ticho a jen tam v rádiu hrála stanice s rockovou hudbou. Na semaforu nám naskočila zrovna červená.
,,Do prdele, já mám na to štěstí." zamračil se poručík a vytáhl z prsní kapsy od bundy malou lahev. Podle pachu jsem poznal, že je to whiskey.
,,Za volantem by jste neměl užívat alkohol, poručíku. Ohrožujete vaše zdraví."
,,Neser se do toho, co dělám jasný? Buď rád, že nejdeš pěšky." odsekl mi nepříjemně a než lahev uklidil zpátky, tak se ještě jednou napil.
Nic jsem dál nenamítal a jen hleděl před sebe.
Červená se změnila na zelenou a auto se dalo zase do pohybu. Byli jsme téměř na místě. Začal prudký déšť a vítr zvyšoval svou rychlost. Jen co jsme vyšli z auta, byli jsme promočení.
,,Do prdele práce, že jsem se na to nevysral! Panebože!" zaklel poručík.
,,Data mi ukazují, že poslední zaznamenaná lokalizace je v Hill Street 4073, poručíku."
,,To je odtud kousek. Poběž!" rozeběhl se do ulic. Běžel jsem hned za ním.

Doběhli jsme na místo. Ulička byla temná a na odlehlém místě. Typické místo pro devianty.
,,Tady je opuštěná továrna, možná bude tam." navrhl jsem a prohlížel si strouchnivělou budovu.
,,Výborně." pokračoval směrem k továrně a v ruce svíral svůj revolver.
U vchodu jsme našlapovali pomalu a opatrně, jelikož to vypadalo, že se na nás přístřešek nade dveřmi každou chvíli zřítí.
,,Dávej pozor, Connore."
,,Jistě, poručíku." přikývl jsem.
,,A prosimtě.. hlavně se vyhni tý tvojí analyzaci krve. Je to nechutný, tak to nedělej jasný?" při této připomínce se  zašklebil.
,,Jasný." znovu jsem přikývl.

Zaslechl jsem jakýsi zvuk a zpozorněl.
,,Co je? Connore?"
Bez odpovědi jsem jen přiložil ukazováček ke rtům. Nastalo hrobové ticho a já měl prostor pečlivě vnímat zvuky kolem sebe.
Znovu se ozval jemný téměř neslyšitelný zvuk. Poručík ho možná nezaznamenal, ale já ano. Znělo to jako dýchání. Bylo to blízko. Popošel jsem o několik kroků dopředu.
Nesměl jsem použít žádnou zbraň, a tak jsem se vydal možná i vstříc mému zneškodnění.
Všude kolem byla spousta thiria, neboli modré kapaliny, která představovala krev androidů. Zákaz poručíka jsem opět porušil. Poklekl jsem, natáhl ruku a dva prsty namočil do kaňky. Poté jsem si prsty přiložil ke rtům a analyzoval. Thrium se shodovalo s deviantkou. Bylo čerstvé a ještě trochu teplé, byl jsem téměř u cíle. Teď byl zvuk dýchání o něco hlasitější. Otočil jsem se a kolem mě se rychle mihla postava.
,,Za ní!" křikl poručík.
Rychle jsem se zvedl a rozeběhl se hned za ní. Byla rychlá, ale byl jsem jí za chvíli  v patách. Běžela po schodech nahoru a zaběhla do jedné z prázdných místností. Zabočil jsem doleva a doběhl jí. Zrychlila a já jí přestával stíhat, pravděpodobně sportovní typ.
Využil jsem svých schopností a našel si zkratku. Ztrácela příliš velké množství thiria na to, aby odsud utekla. Musím jí chytit, než ztratí úplně všechno a už jí nikdy nezapneme.
Zrychlil jsem svůj běh ze všech svých posledních sil a odrazil se od země. Chytil jsem jí a spadl s ní na zem. Pohotově jsem se zvedl, ruce jí skřížil za zády a nasadil pouta.
,,Jste zatčena."
Chytil jsem jí za ramena a otočil jsem jí čelem k sobě. Byla celá od thiria, měla potrhanou "kůži" a chybělo jí oko. Nebyla schopná ničeho, jen vyčerpaně zavrávorala a upadla do mdlob.
Udýchaně přiběhl poručík. ,,Nestihli jsme to?"
,,Ještě není tak pozdě, ale je vážně poškozená a ztrácí velké množství thiria. Pokud nebudeme rychle jednat a nedodáme jí potřebnou hladinu, vypne se."
,,Tak na co čekáme? Vezmi jí a jedeme."
,,Musíme sehnat to thirium, poručíku. A to ihned."
Mezitím jsem jí sundal mikinu a pevné jí obvázal hrudník, abych zabránil větší ztrátě tekutiny.
,,Na stanici máme ještě nějakou zásobu. Dodáme jí to tam."
Netušil jsem, že máme i zásobárnu thiria. Ale dávalo to smysl, devianty je přeci potřeba dostavit k výslechu, a tak je důležité pokusit se vždy předejít jejich ztrátě... v rámci možností.
Zvedl jsem deviantku ze země a nesl jí do auta poručíka.
Položil jsem jí na zadní sedačky a přisedl si, abych jí hlídal. Poručík zařadil nejrychlejší jízdu a vyrazili jsme zpět na Detroitskou policejní stanici.
,,Jak to vypadá?"
,,Zatím žádné známky pohybu, poručíku."

Vystoupili jsme z auta a rychle se přemístili do staničního skladu, kde byla zásoba thiria a mohli jsme tak provést následnou infusi.
Dokud byla v klidném režimu, tak jsem se rozhodl jí pro jistotu ještě zkontrolovat biokomponent. Takovou část v hrudi androidů, která slouží podobně jako srdce u lidí.
,,Biokomponent mírně poškozen, poručíku. Není to ale tak akutní." usoudil jsem po kontrole.
,,Po výslechu jí vrátí zase CyberLifu, tam jí daj do kupy." založil si ruce na hrudi.
Nechali jsme jí připoutanou k židli a čekali až se probere.