Talk to me (DBH FF) ✔

7.

Pevně mi tiskla ruku a četla všechno, co mám uloženo v paměti. Nemohl jsem se z jejího sevření vymanit a předejít tak tomu, aby se něco dověděla. Nemohl jsem nic, a tak jsem jí nechal.
Viděla všechno. Veškeré údaje o mně, všechno vyšetřování, devianty se kterými jsem se setkal. Dokonce viděla i to, jak jsem zlikvidoval Jericho včetně jeho vůdce a jeho komplicí. Teď to všechno věděla.
Následně povolila stisk a jen nevěřícně vrtěla hlavou.
,,A tohle všechno... tohle všechno chceš obětovat, jenom protože chceš posluhovat lidem?" zaleskly se jí v očích slzy.
Pevně setnula čelisti. ,,A co čekáš potom? Myslíš si, že si tě tam nechají? Technologie jde dopředu, Connore, a až vymyslí mnohem lepší a silnější model, vymění ho. Stejně jako když vyjde nový telefon, vymění ho za ten starý, protože má přeci lepší funkce. Ty se nebojíš toho, že tě zabijí?"
,,Nejsem živý."
Pořád jsem si stál za svým, protože jsem moc dobře věděl, že se mnou deviantka manipuluje a snaží se mě dostat na svou stranu. Ale budila ve mně cosi zvláštního a nepříjemného.
Byl jsem z toho zmatený.
,,A co poručík Anderson?"
Zpozornil jsem.
,,Viděla jsem ho tam. Něco pro tebe znamená, že?"
,,Jsme jen partneři. Jsem povinen mu pomáhat a spolupracovat s ním."
,,Ovšem. Ale cítíš to, že jsi zklamal. Zklamal jsi poručíka, protože ti tvoje chladnokrevnost dovolila zabít androidí dítě."
Nadechl jsem se pro odpověď, ale žádná se nedostavila.
,,A nemůžeš na to odpovědět, protože mám pravdu. Jsi ztracený a zmatený, Connore."
Zamračil jsem se.
,,Můžu ti pomoct."
Pokoušela se o to stejně jako tehdy Markus. S rozdílem, že měla trochu jiné přesvědčovací schopnosti. Byla nepříjemně blízko a neustále mi hluboce hleděla do očí, jakoby stále ve mně hledala ten soucit.
,,Můžeš mi věřit." zašeptala.
,,Ne." oddálil jsem se od ní na bezpečnou vzdálenost.
Sklopila hlavu k zemi a hlasitě vzdychla. Chovala se tak děsivě lidsky.
Pak jí zas zvedla a tváře měla pokryté slzami. ,,Já ti ale věřila."
Myslí to vážně? Nebo si se mnou jen zahrává?
,,Proč jsi to udělala?"
,,Zněl jsi přesvědčivě a tak.. lidsky."
Po jejím vyslovení posledního slova jsem se trochu vyděsil. Řekla lidsky?
,,A já ti opravdu věřila. Jako jediný s poručíkem Andersonem jste mi neublížili."
Opět udělala krok blíž ke mně, natáhla ruku a nechala mě konvertovat její paměť.

Jakoby jsem se na tu chvíli dostal na její místo a všechno prožil místo ní. Zotročovali mě, psychicky chtěli vydírat, stříleli po mně, bili mě, chtěli mě rozebrat, ten střep v oku jsem měl taky. Dokonce mi z těla chtěli vyrvat biokomponent, a i když jsem byl natolik zesláblý, utekl jsem a schoval se do té staré budovy, býválé továrny. Křičeli na mě na stanici, byl jsem zavřený v temné cele, snažil jsem se utéct. Odváželi mě do CyberLifu, ale odtamtud jsem utekl a dostal se na skládku rozbitých androidů, kde jsem si vyměnil biokomponent a našel si oko. Hlídka mě ale našla a já odtamtud musel rychle utéct. Všechno jsem viděl.

Rychle jsem pustil její ruku a ve tváři se mi objevil vyděšený výraz.
,,Connore?"
,,Já ... já jsem..pocítil strach.." přiznal jsem a zároveň se zarazil.
,,A ty se mi divíš, že jsem deviantní? Po tomhle všem?"
Vytrácel jsem své soustředění a ocitl se opět v zahradě. Amanda.
,,Co se to děje?" zmateně jsem se ohlížel kolem sebe.
,,To se můžu ptát já." objevila se za mnou. ,,Můžeš mi vysvětlit, jaktože jsi jí dávno už nezajal a nezničil?"
Byla naštvaná a podle toho i tak jednala. Nikdy se mnou nejednala nijak zvlášť vlídně, ale teď byla opravdu rozzuřená.
,,Hodiny tikají, Connore."
,,Co?"
Už byla pryč a já se vrátil zpět do reality.

,,Connore?" držela mě za ramena a zatřásla se mnou. Poté ode mně rychle odstoupila. ,,Co to děláš?!"
Zamrkal jsem. Držel jsem v ruce její zbraň a mířil jí přímo na hlavu. Vytřeštila oči a v obranném gestu zvedla ruce. ,,Polož tu zbraň."
,,Taissa. Model TV677. Budeš popravena za své činy." promluvil jsem naprosto odměřeně a položil prst na spoušť.
,,Nedělej to. Nejsi to ty."
Rukou jsem neuhnul. Nemohl jsem nic udělat, byl jsem pro teď ovládaný.
,,Ne!" vykřikla a dala se na útěk.
Stiskl jsem spoušť a místností se ozvala rána.