End (M&M)

14

Nick

"Martinusi, pojď chvilku se mnou" řekl jsem když jsme byly z toho skladu venku. Martinus se jen usmál a šel za mnou. Táhl jsem ho za ruku ven, všichni byly u Marcuse. Kevin se sním bavil, možná spolu skončí. Kdo ví.

Zastavil jsme se až v parku u jedné lavičky. "Martinusi já vím že chceš se mnou zůstat. Ale už tak jsi byl v nebezpečí. Nechci aby se ti něco stalo" řekl jsem a koukl na něj.

"Ty- ty se se mnou rozchází" řekl a já viděl že nemá daleko k slzám. "No" podrbal jsme se za krkem. On se na mě chvilku koukal. Slzy mu tekly proudem.

Já nějak přestal vnímat, až když jsem začal tak byl pryč. A moje zbraň tak, ne Martinusi. Nedělej to co si myslím.

Hned jsme se rozběhl za Marcusem. Běžel jsme rychle a jako naschvál začalo pršet. Běžel jsem dal. Doběhl jsem ke dveřím a zazvonil.

Otevřel mi Kevin. "Čau, kde je Tinus?" zeptal se. "On utekl, já se s ním tak nějak chtěl rozejít a on mi vzal zbraň a utekl" řekl jsem a pak cítil ránu. Dal mi facku. "Ty sám víš jaký je, všechno bere vážně. Jestli se mu něco stane. Nepřej si mě." řekl a obešel mě. Šel ho hledat.

Po chvilce jsem uslyšel běh, přiběhl Marcus. "Co se stalo? Kde je Kevin a Tinus?" zeptal se. "Martinus se ztratil, no utekl a vzal mi zbraň. Kevin ho šel hledat" řekl jsem a pak jen viděl Marcusova záda.

Martinus

Smutek, bolest a odhodlání. Tyhle pocity jsem měl. Nick už mě nechce, tak proč žít. Marcus si určitě někoho najde a já bude zase sám. To radši ukončím hned.

Byl jsme smutný z toho že mi to nemohl říct dřív, bolelo to a hodně. A taky jsem byl odhodlaný to vzdát. Proč žít když nemám s kým.

.......

Stal jsem u mostu a koukal do dálky. Byl jsem už dávno promočený ale bylo mi to jedno. Nikdo mě nehledá, vím to.  Kde by že? Nikdo mě nechce. Tak jsme si povzdechl a přelezl přes zábradlí a koukal se dolů do vody.

Jednou rukou jsem vzal zbraň a dal si ji k hlavě. "Takže takhle to skončí? Byl jsme sám a sám zůstanu" řekl jsem ale pak jsem cítil teplo okolo mě ruky. Tak jsem se otočil a byl tam nějaký kluk. Neviděl jsem mu do obličeje, byla tma.

"Martinusi proč?" zeptal se. Nevím kde vzal moje jméno ale bylo mi to fuk, stejně umřu. "Proč? Má vůbec smysl žít? Proč žít ve světě kde mě nikdo nechce. Můj bývalý přítel mě už dávno přestal milovat. Můj bratr si někoho najde a zase budu sám, proč se trápit" řekl jsem a koukl zase do dálky.

"Martinusi já tě ale pořád miluju, budu ti to říkat klidně každý den" řekl ten kluk za mnou. Nick? Otočil jsme se a on mě hned políbil.