Kevin
"To je zase pravda, jednou jak jsi říkal ať nechodíme k tobě domů že tam je tvůj táta. Já říkal že tam nebude ale nakonec byl. Takže jsi měl tenkrát pravdu" řekl jsem a společně jsme se zasmáli.
"Jak na ně pak koukal, potom jsem dostal pěkný výprask. Nemohl jsem nikoho vodit domu,ani svoje kámoše. No jo táta, s ním to bylo o nervy" řekl Nick a já se jen usmál. S tátou neměl dobrý vztah, ale měl ho rád. On vlastně žije bez rodičů a sourozenců. Jako já.
Máma tátu opustila po porodu, táta se mnou potom žil ale nakonec onemocněl. Prý roztroušená skleróza, zemřel asi rok po mých devatenáctých narozeninách. "Na co myslíš?" zeptal se mě Nick.
"Na tátu, staral se o mě a já mu ani nepřišel na pohřeb. Máma mě ani nechtěla" řekl jsem zklamaně. "Kevine, máš mě. Máš Marcuse a Tinuse. Já ti nikam neodejdu, moc daleko bych nedošel" zasmál se.
"Hele pojď, zkusíme tě postavit na nohy" řekl jsem a vstal. Popadl jsem ho a vytáhl do sedu. Poté jsem si jeho ruku přehodil přes krk a zvedl ho. Opíral se o mě, takže stál .
"No fajn, stojíš. Takže projdeme se" řekl jsem a on kývl. Šli jsme pomalu na druhou stranu obýváku.
.......
"No vidíš, potřebovalo to jen rozchodit" řekl jsem mu. Chodily jsme asi hodinu a jemu to pak šlo samo, jako prý ho bolí nohy ale tak chodí.
"Nicku!" zařval někdo. Otočil jsem se a uviděl Martinuse. Ten se hned rozběhl k Nickovi. Skočil na něj až ho povalil na gauč. "Takže já půjdu" řekl jsem a nechal tam ty dva.
Nick
Martinus na mě skočil a já spadl na gauč, fakt bych to neustál. "Nicku ty chodíš" řekl šťastně Tinus. "Jo no, ale nechceš ze mě slézt" řekl jsem mu a on hned tak udělal.
"Jak? Kdy?" zeptal jsem se. "No Kevin chtěl jít" pokrčil rameny. "Prý to mám rozchodit, pomohlo to" řekl jsem mu a usmál se.
ČTEŠ
End (M&M)
FanfictionMarcus a Martinus, pěvecké duo které zná celý svět. Ale jedná hádka všechno zkazí, pohádají se. Hodně se pohádají, každý si pak půjde vlastní cestou. Marcus bude pokračovat sólo ale co Martinus? Jak bude reagovat Marcus až zjistí co jeho bratr dělá?